Ukrajinská armáda v sobotu také připustila poměrně těžké ztráty i problémy s udržením strategicky důležitého města Debalceve. Ve městě během dne zahynulo 12 civilistů, podle náčelníka místní policie vinou palby povstalců (více čtěte ZDE).
Podle Kučmy, kterého citovala agentura Interfax, si dva přítomní zástupci povstalců kladli ultimáta a odmítli „diskutovat o opatřeních vedoucích k rychlému uzavření příměří a stažení těžkých zbraní“. Zástupce Kyjeva rovněž zkritizoval dva hlavní vůdce separatistů, kteří podepsali loni v září dohody v Minsku, že se na dnešní schůzku „kontaktní skupiny“ nedostavili.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vzbouřenci neuznávají Kučmovy pravomoci a žádají Kyjev, aby na jednání vyslal skutečně zplnomocněného zástupce. Jejich stanovisko v neděli překvapivě kritizoval tiskový mluvčí kremlu Dmitrij Peskov, který Kučmovu roli hájil. „Bývalý ukrajinský prezident je plnoprávným zástupcem Kyjeva, kterého delegovala nynější hlava státu Petro Porošenko,“ řekl Peskov.
Neshody ohledně vedení frontové linie
Doněcký vyjednavač Denis Pušilin podle agentury Interfax potvrdil, že další z hlavních příčin sporů je vedení frontové linie, od níž by bojující strany měly stáhnout těžkou bojovou techniku. Kyjev trvá na tom, aby platilo vyznačení dojednané v rámci prvního příměří počátkem září. Vzbouřenci, kteří od té doby na několika místech fronty postoupili, prosazují aktuální linii bojového dotyku. „Fakticky dosažené pozice jsou objektivnější,“ řekl Pušilin.
Jakýkoli dokument o příměří a stažení zbraní jsou podle Pušilina i Dějněga vzbouřenci ochotni podepsat až v případě, že ukrajinský prezident Petro Porošenko vydá svým jednotkám na Donbasu rozkaz k zastavení palby. Pak prý jsou vedoucí představitelé „lidových republik“ Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij ochotni odjet do Minsku a memorandum o příměří stvrdit podpisem.
Telefonické jednání evropských špiček
O narůstajícím násilí na východě Ukrajiny spolu v sobotu telefonicky hovořili německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámil to ve svém prohlášení Kreml. Během konverzace prý zazněla naděje, že hlavním tématem probíhajících jednání v Minsku bude příměří.
Během uplynulých 24 hodin padlo v bojích s proruskými separatisty nejméně 15 ukrajinských vojáků a další tři desítky utrpěly zranění, oznámil dnes ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak .
Ten také připustil, že Debalceve, ležící mezi hlavními povstaleckými baštami Doněckem a Luhanskem a představující i důležitou železniční křižovatku na cestě z Ruska, „částečně“ ovládli povstalci.
Rebelům se podle jednoho z povstaleckých velitelů Eduarda Basurina prý podařilo v Debalcevu obklíčit ukrajinské jednotky o síle asi 8000 mužů.
Některá ukrajinská média už přirovnávají situaci k srpnové porážce obklíčených ukrajinských sil u Ilovajska.
Další útok by mohl vést na Mariupol, bojí se Kyjev
Armádní mluvčí Andrij Lysenko na následné tiskové konferenci varoval, že hrozí i povstalecký útok na další významné město, přístav Mariupol na březích Azovského moře, který leží na pozemní cestě z Ruska na anektovaný Krym.
Jednání v Minsku začala v sobotu odpoledne. Zúčastnili se ho bývalý ukrajinský prezident Kučma, vyjednávači doněckých a luhanských separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo, zvláštní představitelka OBSE Heidi Tagliaviniová a ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov. Následně účastníci schůzky z místa jejího konání odjeli každý v jiném automobilu, aniž by výsledek rozhovorů nějak komentovali.
V předvečer jednání povstalci pohrozili, že pokud u vyjednávacího stolu nedosáhnou dohody, rozšíří svou ofenzívu s cílem dosáhnout „úplného osvobození“ Doněcké a Luhanské oblasti, které z velké části dosud kontroluje Kyjev.
Konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny si od dubna vyžádal více než 5 100 životů.
