Jednou z priorit Ministerstva vnitra ČR je boj s extremismem. Proto jsme si nechali zpracovat sociologický výzkum, který mapuje postoje veřejnosti k tomuto jevu, přesněji řečeno k pravicově extremistickým, rasistickým a xenofobním myšlenkám a jejich šiřitelům s ohledem na integraci menšin a cizinců. Co z něho plyne?
Jako by to ani nebyl výzkum vnímání extremismu, ale výzkum vnímání Romů ve společnosti. Podle řady komentářů byla otevřena Pandořina skřínka. Z extremistického tábora přicházejí radostné výkřiky o „šoku pro vládní elity“ či „potvrzení správnosti naší politiky“.
Nechme extremisty užívat si chvilku radosti a podívejme se, co dalšího nám sociologové přinesli. Nelze ignorovat varující čísla o „anticikanismu“. Ministerstvo vnitra si z výzkumu odnáší dva poznatky. Nefunguje práce v romských lokalitách a nefunguje práce s bílou majoritou. Je to důležité poselství jak pro romskou společnost, zejména romské elity, tak pro zainteresované úřady, nevládní organizace i akademickou obec. Všichni si musíme uvědomit jedno: nemůžeme lidem jejich názory vnucovat, ale musíme pracovat na tom, aby je sami změnili.
Nehledejme za vším souvislost Zpátky k číslům: Nejde o výzkum romské kriminality, ale o výzkum lidských názorů, pocitů a dojmů. STEM nám nepřinesl zprávu o reálném stavu věcí, ale o způsobu, jakým realitu vidíme. Dělat na základě těchto čísel závěr o „typickém, nepřizpůsobivém Romovi“ prostě nejde. Dále nám sociologové řekli, abychom řešili romskou otázku a extremismus odděleně.
Nehledejme za vším příčinnou souvislost. Extremisté tu vždy budou a vždy budou ke své existenci potřebovat nepřítele. Hitler si našel Židy, český neonácek Romy. Český pravicový extremista řešení nemá, stačí si přečíst jeho propagační materiály nebo přiblblé kvazistudie typu „Konečné řešení cikánské otázky“.
Jsme teprve na začátku Sociologové zdůraznili, že musíme výsledky naší práce více komunikovat. To platí pro všechny. Pro ministerstvo vnitra, policii, ale i pro zástupce romské komunity. Hledání viny u druhých nahrává extremistům. Jsme na začátku a děláme chyby. Za ministerstvo vnitra a za policii ale musím říct, že máme řadu odborníků, kteří se snaží zlepšit stav věcí. Nezapomínejme na pokrok, který policie udělala při práci s menšinami, na styčné důstojníky pro menšiny či na specialisty na extremismus. Za nimi jsou výsledky, ale musíme s nimi lépe pracovat. Ministerstvo vnitra je gestorem boje proti extremismu a připravuje řadu preventivních opatření. Jen ČR a Německo mají v rámci policie antikonfliktní týmy, jejichž členové se snaží na extremistických akcích tlumit vyostřené emoce.
Policisté se budou nadále zapojovat do osvětového projektu Hrozby neonacismu, zaštítěného nevládní organizací Asi-milovaní. Pražská policie připravila preventivní projekt pro školy Extremismus - a co na to zákon?, který je založen na interaktivní počítačové hře. Komunikujeme s partnery z Německa, kteří jsou v protiextremistické prevenci o řadu let před námi. Jmenujme například mobilní poradenské týmy složené z odborníků různých profesí (včetně bezpečnostních složek), jež připravují návrhy řešení v lokalitách, kde eskalují problémy spojené s extremismem. V Německu také fungují programy pomáhající bývalým extremistům opustit hnutí a znovu se začlenit do společnosti.
Musíme si uvědomit, že ministerstvo vnitra a policie hrají v klasické prevenci až sekundární úlohu. Do kontaktu s cílovou skupinou by měl v prvé řadě přicházet sociální pracovník, pracovník s mládeží či pedagog. Proto se obracejme na další úřady státní správy, samosprávy, nevládní organizace a akademiky a společně hledejme řešení. Ve srovnání se západními zeměmi české resorty významně zaostávají. Za ministerstvo vnitra a policii nabízím spolupráci všem, kdo chtějí s extremismem bojovat. Bez rozdílu barvy pleti, vyznání nebo sexuální orientace.
O autorovi| RADEK JOHN, ministr vnitra (VV)
