Dlouhodobé statistiky ukazují, že virem chřipky se každoročně nakazí asi 33 procent obyvatel. U většiny z nich se s virem dokáže vypořádat imunitní systém tak, že nemoc vůbec nepropukne. Ale 26 procent nakažených, tj. asi každý devátý člověk, skutečně chřipkou onemocní. Různě silná epidemie chřipky se vyskytuje téměř každým rokem. V nejbližších deseti letech ale odborníci očekávají dokonce chřipkovou pandemii. Ta se opakuje přibližně po čtyřiceti letech.
Nejlepší ochranou proti této nemoci zůstává očkování. To chrání proti určitým kmenům chřipky typu A i B. Vakcín je přitom na trhu hned několik. Podle technologického zpracování se rozlišují na štěpenné a subjednotkové. Všechny však chrání stejně spolehlivě proti stejným kmenům chřipky. Je proto jedno, kterou z nich budete očkováni. „Pouze pro seniory je nejvhodnější vakcína Fluad,“ doplňuje doktorka Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku, která je součástí Státního zdravotního ústavu v Praze.
Vakcína chrání asi za deset dní Očkovací látku proti chřipce je navíc možné aplikovat současně s jinými vakcínami. Pokud se tedy chcete nechat očkovat proti žloutence typu A, která se teď šíří napříč republikou, můžete si nechat aplikovat obě vakcíny třeba naráz. Je ale nutné, aby každá byla aplikována do jiné oblasti na těle.
Očkování proti chřipce se provádí pouze jednou dávkou vakcíny, která se injekčně aplikuje do ramene. Jen u dětí do devíti let, které jsou očkovány proti chřipce poprvé, se aplikuje po čtyřech týdnech i druhá dávka, která posílí účinek. Asi po deseti dnech od vpichu začne být očkování účinné. Nejlepší dobou pro očkování je podzim. Epidemie se objevují až v zimě, a tělo si tak dokáže vytvořit dostatečné množství protilátek. V případě, že už vypukla, může mít očkování význam pro toho, kdo není v kontaktu s nemocným. V opačném případě by u vás nemoc mohla být v inkubační době a vakcinace by mohla její průběh zhoršit.
Očkování chrání přibližně devět měsíců, delší doba působení by neměla příliš velký význam. Viry chřipky totiž každým rokem mutují, a proto farmaceutické firmy musejí každým rokem přizpůsobit složení vakcíny. Podle kmene viru, který se rozšířil v předešlém roce, předpokládají odborníci rozšíření nového kmene v roce následujícím. Nabízí se tedy otázka, zda má očkování smysl, protože existuje určitá možnost, že předpoklady, na jejichž základě se vakcína vyvíjí, se později ukážou jako mylné.
Podle doktorky Havlíčkové má ale očkování význam vždy. „Vakcína je účinná ze sedmdesáti a více procent. I v případě, že by se rozšířil trochu jiný kmen, díky očkování bude mít chřipka jen mírný průběh,“ říká doktorka Havlíčková s tím, že jen výjimečně způsobují epidemii chřipky dva kmeny současně.
Jedna dávka vakcíny proti chřipce stojí v závislosti na konkrétním výrobci okolo dvou set korun. Dalších asi sto až stopadesát korun zaplatíte za její aplikaci. Na vakcínu většinou přispívají určitou částkou zdravotní pojišťovny, ne vždy ale i na její aplikaci.
Očkování proplatí pojišťovna Například VZP přispívá svým pojištěncům maximálně částkou 500 Kč, která se vztahuje i na aplikaci vakcíny a není věkově omezena. Očkování si však nejprve musíte zaplatit sami a pojišťovna vám ho poté zpětně proplatí. K tomu ale musíte vyplnit a podat žádost o příspěvek. Dále musíte předložit platební doklad. Ten musí obsahovat název organizace (případně razítko a podpis provádějícího lékaře), která doklad vystavila, datum jeho vystavení, účel platby (o jaké očkování se jedná) a samozřejmě výši zaplacené částky. Stejně jako u každého očkování, i zde platí, že se vakcína nesmí aplikovat v případě, že proděláváte akutní infekční onemocnění. Dále nesmí být očkováni ti, kteří trpí alergií na vaječnou bílkovinu, formaldehyd nebo na antibiotika neomycin. U těhotných žen se může o očkování uvažovat až od druhého trimestru, a to pouze v případě, že by trpěly jiným onemocněním a chřipka by pro ně znamenala určité zdravotní riziko. Ženy, které kojí, očkovány být mohou. U dětí se s vakcinací začíná nejdříve od 36 měsíců věku. Po aplikaci může místo vpichu zčervenat, otéct a bolet. Vyskytnout se může i zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů či kloubů, pocení a únava. Tyto příznaky ale zpravidla během dvou dnů samovolně ustoupí.
***
Při kašlání, kýchání, ale i mluvení dochází k uvolňování mikroskopických částí hlenu a slin, ve kterých jsou přítomny chřipkové viry. Viry pak napadají naše buňky a jejich prostřednictvím se množí. Poté, co se virus s buňkou spojí, rozpustí se jejich ochranný obal, zkopírují se jeho genetické informace a vytvoří se nový virus.
Skupiny virů:
nejtěžší průběh, přenáší se i na zvířata
lehčí průběh, na zvířata se nepřenáší
mírné onemocnění, nezpůsobuje epidemie, postihuje jen děti a přenáší se i na zvířata
