Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Bosna vře. Hrozí jí rozpad? Srbové chtějí odtrhnutí, Chorvati zas vlastní entitu

Svět

  7:00
SARAJEVO/PRAHA - Dvě desetiletí od konce krvavé války v Bosně znovu nebývale eskaluje napětí mezi trojicí etnik. Bosenští Chorvati chtějí do konce roku ustavit vlastní státní entitu, zatímco Srbové se netají ambicemi na odtržení.

Demonstrantky zahalé v bosenské vlajce foto: Reuters

Působí to jako déja vu. Od konce nejbrutálnějšího konfliktu na evropské půdě od druhé světové války sice uběhly víc než dvě dekády, přesto současné události v Bosně až příliš věrně připomínají návrat do 90. let.

Doživotí žádá pro Mladiče haagský žalobce za masakr v Srebrenici a další zločiny

V balkánské zemi rozdělené podél etnicko-politických linií mezi Bosňáky, Srby a Chorvaty, se totiž opět, zdá se, schyluje k překreslování hranic. Stále větší obavy v očích bosenských Muslimů přitom vyvolává možná spolupráce mezi Srby a Chorvaty, pokud jde o zpochybnění současného, od války nezměněného řádu.

Balkánská země je dodnes poslepována na základě někdejší mírové Daytonské dohody v mimořádně křehký a jeden z nejkomplikovanějších politických systémů světa. Pakt z roku 1995 Bosnu rozdělil na dvě entity v poměru 51:49. Větší díl připadl Bosňákům a Chorvatům. Menší část pak dostali pod správu Srbové v takzvané Republice srbské. Země má slabé centrální orgány, zatímco každá z entit má ještě své vlastní v paralelní struktuře.

Na setkání Chorvatského národního shromáždění – organizace zastřešující více než desítku stran etnických Chorvatů v Bosně – však zazněl před týdnem jasný distanc od tohoto uspořádání a volání po vlastní, chorvatské entitě.

Tisíce lidí se dnes shromáždily nedaleko bosenské Srebrenice, aby uctily...
Proslulou Ferhadiju, či mešitu Ferhada paši, ze 16. století vyhodila do...

„Naším přáním je dotáhnout do konce tuto záležitost institucionálního postavení chorvatského lidu v Bosně a Hercegovině do závěru tohoto roku. Nebudou v této věci žádná další zdržení nebo žádosti,“ nechal se slyšet Dragan Čovič, jeden ze tří členů zvláštního kolektivního vedení země a lídr největší strany bosenských Chorvatů HDZ. Ta je sesterskou stranou stejnojmenné partaje, jež aktuálně vládne v Chorvatsku.

Setkání bosensko-chorvatských elit se konalo o víkendu v Mostaru, tedy městě, jež se v 90. letech stalo dějištěm tuhých bojů – nejprve s jugoslávskou armádou, později se tam proti sobě postavili i Bosňáci s Chorvaty.

Chorvatští europoslanci brojí za své krajany v Bosně

Předák bosenských Chorvatů Čovič požadavek na vznik třetí entity zdůvodnil tím, že současné teritoriální uspořádání Bosny údajně brání integraci země do EU. Třenice mezi bosenskými Chorvaty a Bosňáky ovšem působí fakt, že kvůli početní převaze mají nyní ve společné entitě Bosňáci větší vliv na její chod i volbu čelných představitelů. Jak loni ukázalo dlouho odkládané sčítání lidu, ve společné federaci tvoří Chorvati jen 22 procent obyvatel, zatímco Bosňáci 70 procent.

Předseda nejsilnější bosňácké strany a syn někdejšího muslimského předáka Aliji Izetbegoviče Bakir však jakoukoli úpravu, jež by podle něj rozdmýchala napětí v zemi, razantně odmítl. Slechu požadavkům bosenských Chorvatů nicméně dopřávají jejich krajané ze sousedního Chorvatska. V polovině ledna v tomtéž duchu apelovala na ústavní reformu Bosny skupina chorvatských europoslanců v připomínkách ke každoroční zprávě pro tuto zemi.

Požadavky zpochybňující současné uspořádání ovšem dlouhodobě zaznívají i ze srbské entity. Tamní vedení v ní dokonce loni v září navzdory zamítavému stanovisku ústavního soudu zorganizovalo referendum o sporném státním svátku. Plebiscit byl však spíš než bojem o den státnosti testováním limitů před dalším avizovaným referendem. Tentokrát o odtržení od zbytku země, jak neskrývá své ambice šéf Republiky srbské Milorad Dodik.

Bosenské Muslimy v čele s Izetbegovičem tak děsí především jeden scénář: že někdejší váleční nepřátelé, Srbové a Chorvati, ve snaze rozvrátit současné uspořádání spojí své síly. Tak jako když si Slobodan Miloševič a Franjo Tudžman v 90. letech Bosnu pokusili rozdělit.