Působí to jako déja vu. Od konce nejbrutálnějšího konfliktu na evropské půdě od druhé světové války sice uběhly víc než dvě dekády, přesto současné události v Bosně až příliš věrně připomínají návrat do 90. let.
Doživotí žádá pro Mladiče haagský žalobce za masakr v Srebrenici a další zločiny |
V balkánské zemi rozdělené podél etnicko-politických linií mezi Bosňáky, Srby a Chorvaty, se totiž opět, zdá se, schyluje k překreslování hranic. Stále větší obavy v očích bosenských Muslimů přitom vyvolává možná spolupráce mezi Srby a Chorvaty, pokud jde o zpochybnění současného, od války nezměněného řádu.
Balkánská země je dodnes poslepována na základě někdejší mírové Daytonské dohody v mimořádně křehký a jeden z nejkomplikovanějších politických systémů světa. Pakt z roku 1995 Bosnu rozdělil na dvě entity v poměru 51:49. Větší díl připadl Bosňákům a Chorvatům. Menší část pak dostali pod správu Srbové v takzvané Republice srbské. Země má slabé centrální orgány, zatímco každá z entit má ještě své vlastní v paralelní struktuře.
Na setkání Chorvatského národního shromáždění – organizace zastřešující více než desítku stran etnických Chorvatů v Bosně – však zazněl před týdnem jasný distanc od tohoto uspořádání a volání po vlastní, chorvatské entitě.
„Naším přáním je dotáhnout do konce tuto záležitost institucionálního postavení chorvatského lidu v Bosně a Hercegovině do závěru tohoto roku. Nebudou v této věci žádná další zdržení nebo žádosti,“ nechal se slyšet Dragan Čovič, jeden ze tří členů zvláštního kolektivního vedení země a lídr největší strany bosenských Chorvatů HDZ. Ta je sesterskou stranou stejnojmenné partaje, jež aktuálně vládne v Chorvatsku.
Setkání bosensko-chorvatských elit se konalo o víkendu v Mostaru, tedy městě, jež se v 90. letech stalo dějištěm tuhých bojů – nejprve s jugoslávskou armádou, později se tam proti sobě postavili i Bosňáci s Chorvaty.
Chorvatští europoslanci brojí za své krajany v Bosně
Předák bosenských Chorvatů Čovič požadavek na vznik třetí entity zdůvodnil tím, že současné teritoriální uspořádání Bosny údajně brání integraci země do EU. Třenice mezi bosenskými Chorvaty a Bosňáky ovšem působí fakt, že kvůli početní převaze mají nyní ve společné entitě Bosňáci větší vliv na její chod i volbu čelných představitelů. Jak loni ukázalo dlouho odkládané sčítání lidu, ve společné federaci tvoří Chorvati jen 22 procent obyvatel, zatímco Bosňáci 70 procent.
Předseda nejsilnější bosňácké strany a syn někdejšího muslimského předáka Aliji Izetbegoviče Bakir však jakoukoli úpravu, jež by podle něj rozdmýchala napětí v zemi, razantně odmítl. Slechu požadavkům bosenských Chorvatů nicméně dopřávají jejich krajané ze sousedního Chorvatska. V polovině ledna v tomtéž duchu apelovala na ústavní reformu Bosny skupina chorvatských europoslanců v připomínkách ke každoroční zprávě pro tuto zemi.
Požadavky zpochybňující současné uspořádání ovšem dlouhodobě zaznívají i ze srbské entity. Tamní vedení v ní dokonce loni v září navzdory zamítavému stanovisku ústavního soudu zorganizovalo referendum o sporném státním svátku. Plebiscit byl však spíš než bojem o den státnosti testováním limitů před dalším avizovaným referendem. Tentokrát o odtržení od zbytku země, jak neskrývá své ambice šéf Republiky srbské Milorad Dodik.
Bosenské Muslimy v čele s Izetbegovičem tak děsí především jeden scénář: že někdejší váleční nepřátelé, Srbové a Chorvati, ve snaze rozvrátit současné uspořádání spojí své síly. Tak jako když si Slobodan Miloševič a Franjo Tudžman v 90. letech Bosnu pokusili rozdělit.