V německé metropoli funguje více než desítka těchto podniků, které oživují zašlou slávu výroby piva v hlavním městě.
V současnosti je tam v provozu už jen jediný velký pivovar, z jehož produkce pochází většina zavedených berlínských značek. Jejich pověst však mezi pivaři není nejlepší, a titul německé pivní metropole tak pevně v rukou třímá bavorský Mnichov. Změnit to a vrátit Berlín na německé pivní výsluní se nyní snaží lokální minipivovary, které své nefiltrované a nepasterizované chmelové chlouby připravují doslova před zraky hostů.
Kombinace piva a domácího chleba
Ten na první pohled nejoriginálnější se jmenuje BrewBaker, tedy v překladu z angličtiny pivopekař, a od roku 2005 ho vede Michael Schwab. Jeho netradiční název nijak nesouvisí s českou přezdívkou piva "tekutý chléb", ale dostal ho podle původní produkce, kterou vedle piva tvořilo i pečivo.
Berlínský minipivovar BrewBaker sice už nekombinuje výrobu piva s pečením chleba, láká ale na speciality typu dýňového nebo bramborového piva.
"Pekli jsme vlastní chleba i další věci. Pekař z toho sice zakrátko vycouval, ale nápad a značka zůstaly," vylíčil Schwab zrod pivovaru s ročním výstavem 700 až 800 hektolitrů, který po nedobrovolném přestěhování z původního působiště poblíž prezidentského zámku Bellevue láká na své pivní speciality do nepříliš útulných prostorů tržnice za radnicí berlínské čtvrti Tiergarten.
Sezónní speciály. Teď se chystá Halloweenský
Chléb už si nechává péct od jedné místní pekárny, ale o to více si majitel "vyhraje" s pivem. Kromě celoročně vařeného světlého piva plzeňského typu a silně chmeleného svrchně kvašeného piva IPA připravuje sezonní speciály jako bramborový stout nebo dýňový ale. Schwab ho stylově chystá k blížícímu se Halloweenu a stejně jako tmavé bramborové pivo prý obsahuje zeleninu ze svého názvu.
Speciály berlínský minipivovaru BrewBaker. Můžete ochutnat pivo dýňové nebo bramborové.
"Když to tam píšu, tak to tam opravdu je," říká s úsměvem. "Jak u dýňového speciálu je uvnitř dýně, tak u bramborového stoutu jsou uvnitř brambory nebo bramborový škrob," vysvětluje. A jak tato piva s velmi netradičními přísadami chutnají? "Chutná to jinak. Obě chutě jsou neutrální. Dýňové pivo chutná ovocně, bramborová piva jsou trochu více krémová a jemnější," přiblížil Schwab své speciality, které aktuálně nemá v nabídce.
Co do originality produkce se s jeho podnikem směle měří pivovárek na Zámeckém náměstí ve východoberlínské čtvrti Köpenick. Zdrobnělina je v tomto případě na místě, protože s šesti metry čtverečními plochy k vaření piva a výčepem zhruba pro 30 hostů se asi právem označuje za nejmenší pivovar v Německu.
Třešňové, chilli i uzené. Kuriozitou je pivo babylonské
V proskleném kvádru stojícím nedaleko radnice, kterou v roce 1906 přepadl proslulý hejtman z Kopníku, najdou vyznavači pěnivého moku vedle klasického světlého a tmavého piva například lehce pikantní třešňové pivo s příchutí chilli nebo uzené pivo, jehož odér ze všeho nejvíc připomíná vůni uzených ryb. Největší kuriozitou je však babylonské pivo.
Údajně nejmenší pivovar v celém Německu na Zámeckém náměstí ve východoberlínské čtvrti Köpenick. Mezi jeho speciality patří pivo podle receptu ze starověkého Babylonu.
"Je to pivo podle starého babylonského receptu z roku 1780 před Kristem. Tři čtvrtě roku jsme to zkoušeli. Je hodně ovocné, ale k ničemu se nedá přirovnat. Musí se prostě okusit," tvrdí majitelka Astrid Rubbertová a načepuje sytě žlutý půllitr chutnající spíše po obilí.
Minipivovar v podloubí berlínské dráhy
O titul nejmenšího pivovaru ve městě s jejím zařízením soupeří pivovarská hospůdka Marcus Bräu stojící nedaleko Alexandrova náměstí, která ročně pro své zákazníky uvaří pouhých 80 hektolitrů piva. Na turisticky atraktivní polohu poblíž dominanty berlínské televizní věže vsadil i Oliver Lemke, který má v Berlíně tři minipivovary a dva z nich právě v centru.
V podloubí pod tratí berlínské městské dráhy pivo vaří restaurační pivovar Lemke, který díky poloze v centru města láká hlavně zahraniční turisty.
Ten pojmenovaný po sobě otevřel v roce 1999 v podloubí pod tratí berlínské městské dráhy. Popíjení některého ze čtyř druhů nabízených piv tu každou chvíli zpestřuje rytmické dunění kol souprav projíždějících nad hlavou.
Pasáž z dob NDR
Komu by při těchto zvucích nechutnalo, může vyzkoušet druhý lokál v nedaleké obchodní pasáži ještě z dob NDR. Lemke ho nazval podle čtvrti, v níž stojí, Brauhaus Mitte a stejně jako v ostatních čepuje vlastí světlé "plzeňské", tmavé a pšeničné pivo, které vždy doplňuje jeden speciál.
"Když jsme začínali, experimentovali jsme mnohem víc. V prvním půlroce jsme nabízeli 30 až 40 různých piv, ale postupně jsme to omezili, protože na některé hosty už to bylo moc," vysvětluje majitel limitovanou nabídku, na kterou láká především pivomilné turisty. Oproti konkurenčním restauračním pivovarům je u něj cena půllitru také o dost vyšší.
Jaké vaří Němci české pivo?Kdo se nechce tolik plácnout přes kapsu a ještě by rád otestoval, jak Němci vaří české pivo, má šanci v jednom z nejnovějších přírůstků na berlínské pivovarské mapě. Hops & Barley ve východní čtvrti Friedrichshain založil před třemi lety původem Bavor Philipp Brokamp a svou stálou pivní trojkombinaci světlé, tmavé a pšeničné - suverénně nejčastější v berlínských domácích pivovarech - několikrát do roka ozvláštňuje třeba právě plzeňským českého stylu. A jeho štamgastům prý chutná, neboť se na pivní lístek stále vrací. "Speciální piva, která jsou dobře přijímána, jako je teď jantarové nebo české světlé, tak ty v nabídce opakuji, ale nepravidelně. Mezitím zkouším stále něco nového - červený ale, jednou až dvakrát ročně dělám bock nebo tmavý ale, který připomíná až stout," vyjmenovává pro Čecha exoticky znějící druhy piv, které ocení hlavně pivní fajnšmekři. |
