Před téměř 20 měsíci hlasoval Gerald Turley, šéf významné investiční společnosti a také věrný volič britských konzervativců, v referendu pro odchod země z Evropské unie. Obával se rostoucí imigrace a nechtěl, aby do britských věcí mluvil vzdálený Brusel.
„Hlasoval jsem srdcem, i když už tehdy mi rozum říkal, že ekonomická cena rozluky bude vysoká,“ svěřil se podnikatel Turley reportérům listu The New York Times.
Nyní už má pochyby, zda se rozhodl správně.
Znervózňují jej zprávy, jak nepříznivě se rozvod s evropskou sedmadvacítkou promítne do kondice chřadnoucí britské ekonomiky.
Není to daná věc
Gerald Turley žije ve více než 200tisícovém jihovelšském městě Swansea. Západ a také severovýchod Británie přitom byly těmi místy, kde byla podpora brexitu nejvyšší. Poslední analýza britské vlády, z níž citoval deník The Guardian, mluví o tom, že právě tyto oblasti zasáhne chystaná rozluka s Unií nejbolestivěji.
„Už si nejsme jisti, zda jsme učinili před dvěma lety správné rozhodnutí,“ říká Turleyho žena Christine.
Podobně jako jiní se už ale oba sžili s pocitem, že odchod z EU je nezvratný. Nic na tom neměnily ani zprávy o zpomalení růstu, vyšších nákladech či náznaky, že se ve věci brexitu mění veřejné mínění. Až donedávna.
Teď je to jinak.
TRNITÁ CESTA K ROZLUCE S EU■ Britští analytici se shodují, že na cestě k brexitu může nastat v podstatě cokoli – další parlamentní volby i velké posuny a zvraty ve veřejném mínění. Mezi odpůrci a stoupencibrexitu panuje jediná shoda: stále je o co hrát, nic není definitivní. ■ Britská vláda trvá na tom, že Spojené království opustí Unii 29. března 2019, do té doby chce vyjednat vše podstatné. ■ Následovat by mělo přechodné období, které by podle evropského vyjednavače Michela Barniera nemělo trvat déle než do konce roku 2020. Od té chvíle bude Británie vůči EU takzvanou třetí zemí, takže nebude zastoupena v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie. Konec roku 2020 byl podle Barniera stanoven s ohledem na konec stávajícího víceletého finančního rámce EU. |
Premiérce Therese Mayové se stále obtížněji daří manévrovat v čele rozhádaného kabinetu, jednání o brexitu drhnou. Jak přitom vycházejí alarmující zprávy o vyhlídkách ekonomického růstu, pochyby značné části veřejnosti se začínají odrážet v průzkumech.
Zastánci opakování referenda zpozorněli a snaží se z těchto nálad profitovat. Chtějí přesvědčit Brity, že brexit stále není daná věc. Počítají s tím, že vyjednávání o brexitu a jeho prosazení v Británii nebude ani zdaleka snadné.
Jaký se podle nich rýsuje scénář?
O případných dohodách, které domluví Mayová s Unií, by měl ještě letos hlasovat britský parlament. Postavení premiérky přitom není příliš pevné. Pokud by utrpěla porážku, byla by to podle odpůrců brexitu příležitost celý proces znovu přehodnotit.
Theresa Mayová ovšem nedává najevo pochybnosti. Doufá, že již příští měsíc uzavře s EU dohodu o přechodném období po brexitu. A ještě letos chce podepsat dlouhodobou obchodní smlouvu. Premiérka, stejně jako někteří ministři z její vlády, chce v sérii projevů nazvaných Cesta k brexitu nastínit, jak si detaily rozluky představuje.
S prvním projevem by měla vystoupit již tuto sobotu na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Vysvětlí své představy o bezpečnostních vazbách v postbrexitovém období. A šéf britské diplomacie Boris Johnson, jeden z nejhlasitějších stoupenců brexitu, zřejmě pronese projev už dnes.
„Vyjasníme, jak nový vztah s EU prospěje lidem ve všech částech naší země,“ citovala agentura Reuters vyjádření z kanceláře premiérky.
Tři scénáře ztrát
Optimistická prohlášení vládních politiků ale nemohou zastínit nepříznivé prognózy, jak citlivě Británii rozluka s Unií postihne.
Plánovaný odchod prodraží v příštích 15 letech náklady pro všechny průmyslové sektory. Pokud by se Britové s Bruselem nedohodli a došlo na variantu „tvrdého brexitu“, přišlo by to britské veřejné rozpočty na bolestivých 80 miliard liber, tedy asi 2,3 bilionu korun.
Mayová jednoznačně odmítá celní unii s Evropskou unií po brexitu |
Podle zmíněné vládní analýzy, z níž unikly střípky informací prostřednictvím serveru BuzzFeed, by trpěly především regiony, které hlasovaly pro brexit. Naopak Londýn, kde se voliči vyslovili pro setrvání v EU, pocítí nepříznivé dopady nejméně.
Studie, původně určená jen kabinetním ministrům, jmenuje několik budoucích scénářů. Pokud se Britové dohodnou s Unií a budou součástí společného trhu podobně jako Norsko, zpomalí ostrovní ekonomika o dvě procenta. Pokud se budou budoucí vztahy opírat o vztah volného obchodu, jaký má s EU třeba Kanada, sníží se růst o pět procent. V případě, že se obě strany nedohodnou a dojde na „tvrdý brexit“, sníží se růst dokonce o osm procent.
Vládní politici ujišťují, že takový vývoj nenastane. „Myslím, že zdravý rozum zvítězí,“ prohlásila britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová.
