Brexit bez dohody 12. dubna:
Tato varianta je stále ve hře. Evropská komise na výsledek dnešního hlasování reagovala stručným prohlášením, ve kterém označila za pravděpodobný scénář britský odchod z EU bez dohody k půlnoci 12. dubna. Unie se na takovou možnost podle EK chystala od prosince 2017 a nyní je plně připravena, což unijní představitelé prohlašovali již dříve. Britská Dolní sněmovna, která již třikrát odmítla brexitovou dohodu premiérky Theresy Mayové, ale již několikrát dala jasně najevo, že si odchod Velké Británie z EU bez dohody nepřeje a pravděpodobně by se mu snažila zabránit.
Odklad brexitu:
Do hry tak vstupuje odklad brexitu na konec roku nebo ještě dále, s nímž by se ale pojila účast Britů ve květnových volbách do Evropského parlamentu 23.- 26. května. Předseda Evropské rady Donald Tusk je nyní účasti Britů v evropských volbách nakloněn. „Mohou mít dojem, že je dostatečně nezastupuje jejich britský parlament, ale musí cítit, že jsou reprezentováni vámi v tomto sále, neboť jsou to Evropané,“ prohlásil Tusk s odkazem na šest milionů lidí, kteří podepsali petici za zrušení brexitu. Jeho odklad by otvíral cestu k mnoha dalším scénářům vývoje, jako by byly předčasné volby, další možné hlasování o brexitové dohodě navržené Mayovou, nebo druhé referendum.
Zmiňována je možnost, že by britský parlament odhlasoval, aby Británie sice odešla z EU, ale zůstala členem její celní unie. Měla by s ní pak společnou obchodní politiku, stejně jako dnes. Takovou variantu podporují opoziční labouristé, na její prosazení ale nemají dost hlasů.
Ještě menší podporu má možnost, že by Británie po svém vystoupení z EU zůstala členem jednotného evropského trhu, tak jako Norsko. Jeho firmy díky tomu mohou s unijními zeměmi zcela volně obchodovat, Oslo ale výměnou za to přispívá do evropského rozpočtu a občané unijních států se do Norska mohou stěhovat za prací. Některé tyto varianty byly mezi osmi alternativními poslaneckými návrhy jak postupovat při odchodu z Evropské unie, která ale Dolní sněmovna ve středu odmítla. Plán na vytvoření trvalé bezcelní zóny s EU a návrh prosazující schválení jakékoli brexitové dohody v referendu ale podpořilo více poslanců, než kolik jich při druhém pokusu hlasovalo pro navrhovanou premiérčinu dohodu s Bruselem.
Druhé referendum:
Ve hře také stále zůstává druhé referendum. Vláda Mayové další plebiscit několikrát vyloučila. Jeho vypsání by museli schválit poslanci a v současné době takový scénář podporu většiny v Dolní sněmovně nemá. Britští labouristé ale 25. února překvapivě oznámili, že jsou připraveni snahy o uspořádání druhého referenda podpořit, pokud parlament odmítne jejich alternativní plán týkající se odchodu země z EU. Parlament tento plán odmítl 27. února.
Mayová už 13. března jako možné řešení současného patu zmínila vypsání druhého referenda, o den později ale britští poslanci neschválili dodatek k vládnímu návrhu, který kabinet vyzýval k odložení termínu vystoupení Británie z EU za účelem vypsání nového referenda. Minulý víkend v Londýně za vyhlášení nového referenda o brexitu demonstrovaly statisíce lidí, online petice za druhé hlasování posbírala již kolem šesti milionů podpisů. Ministr financí Philip Hammond v rozhovoru pro televizi Sky News řekl, že by si druhé brexitové referendum „zasloužilo zvážení“.
