Více než 20 zemí, převážně z okruhu členů NATO a Evropské unie, v současné době v souvislosti s kauzou Skripal vyhošťuje ruské diplomaty a lidi podezřelé ze špionáže pro Rusko. Jejich chování je odpovědí na tvrzení Britů, že si otravu Skripala a jeho dcery Julije objednal přímo Kreml. Severoatlantická aliance také vyloučila ze svých řad sedm zaměstnanců podílejících se na ruských misích a údajně zamítla udělit akreditaci třem dalším Rusům.
Británie nesdílela s ostatními zeměmi jen vědecké analýzy jedu, kterým byli Skripal a jeho dcera otráveni. Dodala jim i detailní zpravodajské reporty podporující teorii, že Rusko výslovně stojí za programem vyvražďování lidí, kteří jdou proti němu. Představitel Británie, který o tom informoval server Financial Times, nechtěl být v médiích jmenován.
Nejvíce informací dostaly USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland
S vysokými představiteli Evropské unie a NATO byl tento druh informací sdílen zcela poprvé. „Sdíleli jsme se svými spojenci bezprecedentně detailní informace, abychom je dokázali přesvědčit, že neexistuje hodnověrná alternativa k verzi, že za útokem stojí ruský stát,“ uvedl britský představitel.
Gruzie kvůli Skripalovi vyhostí ruského diplomata. Pracoval na švýcarském velvyslanectví |
I přes opakovaná popření ze strany Ruska dospěli britští vědci z laboratoře v Porton Downu k tomu, že použitý jed byl typu novičok a patřil do rodiny jedů, které se vyráběly na přelomu 70. a 80. let v Sovětském svazu. Detailnost sdílených informací se liší podle toho, jaký vztah Británie s konkrétní zemí má. Nejinformovanější jsou v tomto ohledu Spojené státy, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, s nimiž má Británie tzv. Pětiokou dohodu. Poskytla jim posudky svých hlavních informačních služeb – MI6, MI5 a GCHQ – i důležitá data. Méně informací dostaly některé státy EU.
  |
Pětiokou dohodu (Five Eye Agreement) uzavřely ve 40. letech 20. století. Jedná se o anglofonní alianci zpravodajských služeb pěti zemí, která za studené války spolupracovala v boji proti Číně a SSSR.
Britská vláda doufá, že tato pohotová a neobvykle sdílná odpověď na útok v Salisbury je příkladem pro další vývoj bezpečnostní politiky.
