„Jsem trošku znepokojen, protože předpokladem plodných diskusí musí být, že Británie přijme důsledky své volby,“ řekl médiím vysoce postavený diplomat pod podmínkou zachování anonymity. „Čím dřív se vypořádáme s přístupem ‚pojďme si nechat vše, co máme nyní‘..., tím dřív se posuneme přes tuhle pohádku,“ dodal.
Potřebuji vlastní ‚brexitové letadlo‘, nejde o pohodlnost, říká britský ministr zahraničí |
Představitelé Británie podle BBC varovali unii, že její přístup k rokováním může poškodit ekonomické a bezpečnostní vztahy. Jeden z nich čtvrteční poznámky na adresu Londýna označil za pokus o urážku. Diplomatická tahanice nastala jen měsíc před klíčovým evropským summitem, na němž by britská premiérka Theresa Mayová ráda pokročila se zapeklitou otázkou hranice Severního Irska.
Britové během posledních jednání předložili podkladové materiály pro jednání o budoucí podobě vzájemných vztahů, z nichž vyplývá, že by po brexitu chtěli s EU těsnou spolupráci v zahraniční politice a obraně. Podle agentury Reuters nicméně rozhovory o nastavení budoucích vztahů celkově vzato nijak významně nepokročily. Londýn odmítl návrh na uzavření dohody o volném obchodu a Brusel zas nepřijal nabídku na vzájemné uznání regulací.
Británie chce setrvat v bezcelní zóně
Zpráva britských zákonodárců zveřejněná ve čtvrtek označila za „jedinou schůdnou variantu“ setrvání Británie v bezcelní zóně EU i po přechodném období, které má trvat do konce roku 2020. Podle autorů textu, jimiž jsou zástupci několika parlamentních stran, je „vysoce neuspokojivé“, že se vláda ještě nedohodla na preferovaném modelu obchodního a celního režimu.
Evropský parlament přijde po brexitu o 46 poslanců, půlka zemí si polepší. Česko mezi nimi nebude |
Premiérka Mayová od počátku jednání setrvání v celní unii odmítá. V posledních týdnech se ale tato varianta často skloňovala a zmínil ji také britský ministr pro podnikání Greg Clark. Minulý týden dokonce list The Daily Telegraph napsal, že se členové vlády dohodli na zachování členství i po roce 2021. Mayová ale následně tvrzení deníku popřela.
Její postoj ve středu kritizoval i její bývalý poradce a někdejší hlavní diplomat Británie v Bruselu Ivan Rogers. Londýn podle něj musí přijmout realitu a upustit od „žvástů“ zastánců tvrdé linie brexitu. „Čím dřív si uvědomíme, že nejsou žádné dokonalé možnosti, že mezi svrchovaností a tržními zájmy se musí dělat výrazné kompromisy..., tím lépe pro Británii,“ řekl.
