Brňané vytvořili 'galerii' pod širým nebem

Z kostek vytvořili při čekání na prohlídky muzeí a procházkách městěm desítky a možná stovky staveb, konstrukcí a nápisů. Dělníky, kteří se na ulici v pondělí na ulici vrátí, čeká práce podobná úkolu pro Popelku: budou muset kostku jednu po druhé přebrat. Byly totiž různých barev.

Výtvory zachovat nejde, za dva týdny mají po části ulice jet ministři při chystané ministeriádě a od září po ní mají denně jezdit desetitisíce automobilů a stovky tramvají. Pouze v neděli tak budou moci ti, kdo na Husovu nepřišli v "rozhodující době", vidět například metr vysoké žulové kostely, nápisy propagující Brno či jeho nejznámější pivovar, ale i kamenná srdce, obří válce či třeba nápis Paroubek škodí lidu.

Při stavbě spolupracovaly celé rodiny a kamarádi stejně jako lidé, kteří se viděli poprvé – přisouvali si materiál, radili, opravovali a doplňovali. I kdyby přítomní strážníci chtěli, neměli sebemenší šanci zasáhnout - ale i oni sledovali s nadšením celé to hemžení.

Další účastníci muzejní noci mravenčí práci viděli z nadhledu z cest na úbočí sousedního kopce, kudy scházeli z hradu Špilberku do centra města. Někteří lidé se navíc netajili tím, že stavbou také tak trošku protestují proti tomu, že rekonstrukce Husovy ulice trvá čtrnáct měsíců a výrazně zkomplikovala dopravu v celém městě.

Odhady počtu vstupů do objektů při letošní Brněnské muzejní noci budou jasné v neděli odpoledne. Podle všeho však v součtu za všech třicet míst v Brně stejně jako loni výrazně přesáhnou sto tisíc lidí. Podobná muzejní noc se koná ve dvou tisících institucí ve 42 zemích Evropy, všechny v tu dobu otevírají zdarma.

Podle Kateřiny Tlachové z Moravské galerie, která je brněnským garantem akce, se v poměru k počtu obyvatel řadí moravská metropole na čelná místa v mezinárodním měřítku. Muzejní noc v Brně je současně zahájením cyklu tuzemských muzejních nocí, který vyvrcholí podobnou akcí v Praze 20. června.