BRNO Panelák z padesátých let může být významnější než sousední prvorepubliková vila. A je to potřeba vzít v úvahu například při jeho zateplování. I to chtějí dokázat architekti a památkáři z Brna a Vídně, kteří chystají první mezinárodní doporučení pro hodnocení významu staveb z let 1945-1979.
„Zjednodušeně, dokážeme doložit, co a proč je z architektonického hlediska cenné na stavbách postavených zhruba do počátku druhé světové války. Hodnotit kvalitu poválečné architektury ale neumíme, a kritéria chybějí v celé západní Evropě,“ tvrdí Mojmír Jeřábek z brněnského magistrátu, který stál u zrodu dohody Brna a Vídně.
Ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Petr Kroupa přiznává, že mnohé z poválečných staveb jsou nedoceňované. „Podívejte se na brněnský hotel International, jehož přímo vestavěnou součástí jsou významná umělecká díla,“ připomíná. Podobně významné jsou některé úpravy brněnského výstaviště z doby, kdy se upravovalo pro první strojírenské veletrhy. Uznávaný architekt Mojmír Kyselka v minulosti poukázal například na zničení unikátní příhradové střešní konstrukce brněnského zimního stadionu. Označil za nenapravitelné, že se nezachovala alespoň její část.
Vídeňský magistrát podle Jeřábka původně uvažoval o spolupráci s několika zahraničními městy, například s Bratislavou. Nakonec se ale rozhodl oslovit jen Brno. Propojením a porovnáním názorů expertů ze dvou podobných, ale přece odlišných sídel získá vytvořená metodika národní i mezinárodní základ.
„Právě v Brně je hodně staveb ze 60. i 70. let. Chybí ale měřítka, podle nichž stanovovat jejich hodnotu,“ míní náměstek primátora Daniel Rychnovský. Některé ničí zub času, jiné stavby již dokonce ustoupily novým objektům. A mění se i urbanisticky včetně původních koncepcí panelových sídlišť.
Výsledek může mít dopad i na běžné obyvatele. Motivací k němu jsou například tlaky na zateplování a obnovu staveb z 50. let.
***
Brno-Vídeň Mladé památky Na hodnocení a výběru „mladých památek“ z let 1945-1979 se společně s architekty a památkáři z Brna a Vídně mají podílet například studenti Vysokého učení technického. Pomohou sestavit databáze objektů i publikace s doporučeními. Celkově projekt přijde na Moravě i v Rakousku na 12 milionů korun, většinu uhradí evropský příspěvek.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
