„Musím připustit, že žebráků je v této době v ulicích víc než obvykle. Souvisí to s teplým počasím i přítomností turistů,“ uvedl brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek. Pokud se však nezvaní hosté ve městě při prosbách o peníze nedopustí jiného přestupku, třeba znečišťování veřejného prostranství, nelze než jejich přítomnost v ulicích snášet.
Nežebrají však pouze našinci. Společně s turisty podle policie do města přijíždějí i noví žebráci, v podstatě na „letní brigádu“. „Jedná se nejčastěji o Slováky,“ připustil Malášek. Hlídky podle něj mohou zasáhnout až ve chvíli, kdy žebráci lidi obtěžují.
Žebrají tu i cizinci
Nejradikálnější krok proti žebrajícím cizincům, tedy jejich vyhoštění ze země, není podle Romana Pittnera jednoduchý. „Občané zemí ze schengenského prostoru mohou na území cizího státu unie pobývat až devadesát dnů. Prokázat někomu, že tuto lhůtu překročil, je komplikované,“ doplnil Pittner. Jiná situace nastává, když cizinec v tuzemsku opakovaně poruší předpisy.
Vyhrocené situace vznikají především tam, kde se sejde větší skupina žebráků či bezdomovců. „Konflikty mezi nimi samotnými nebo nimi a kolemjdoucími jsou takřka na denním pořádku,“ potvrzuje mluvčí brněnské městské policie Zdeněk Novák.
Sankce? Různé, záleží na konkrétním případu
„Vzhledem k sociální situaci těchto lidí nelze vesměs hledat řešení v udělování pokut. Nejefektivnější bývá, když strážníci řeší situaci přímo na místě domluvou, vykázáním či převozem na záchytku,“ doplnil Novák. Opilí žebráci přitom bývají největší problém, protože pak roste jejich agresivita při vymáhání peněz.
Částečně by tak středu města mohla pomoci vyhláška zakazující pití alkoholu na určených místech. Mnohá města ji již přijala, v Brně se o podobné možnosti jen diskutuje. S impulzem přišlo nové vedení radnice Brno-střed. „Bezdomovectví jako takové by to nevyřešilo, ale pomoci i proti žebrákům v centru by to mohlo,“ míní starosta Brno-střed Libor Šťástka. Vedení města je ale zatím stále proti přijetí podobné vyhlášky. Prý by zkomplikovala pořádání vinných či vánočních trhů a podobných akcí.
Nežebrají však pouze našinci. Společně s turisty podle policie do města přijíždějí i noví žebráci, v podstatě na „letní brigádu“. „Jedná se nejčastěji o Slováky,“ připustil Malášek. Hlídky podle něj mohou zasáhnout až ve chvíli, kdy žebráci lidi obtěžují.
Žebrají tu i cizinci
Nejradikálnější krok proti žebrajícím cizincům, tedy jejich vyhoštění ze země, není podle Romana Pittnera jednoduchý. „Občané zemí ze schengenského prostoru mohou na území cizího státu unie pobývat až devadesát dnů. Prokázat někomu, že tuto lhůtu překročil, je komplikované,“ doplnil Pittner. Jiná situace nastává, když cizinec v tuzemsku opakovaně poruší předpisy.
Vyhrocené situace vznikají především tam, kde se sejde větší skupina žebráků či bezdomovců. „Konflikty mezi nimi samotnými nebo nimi a kolemjdoucími jsou takřka na denním pořádku,“ potvrzuje mluvčí brněnské městské policie Zdeněk Novák.
Sankce? Různé, záleží na konkrétním případu
„Vzhledem k sociální situaci těchto lidí nelze vesměs hledat řešení v udělování pokut. Nejefektivnější bývá, když strážníci řeší situaci přímo na místě domluvou, vykázáním či převozem na záchytku,“ doplnil Novák. Opilí žebráci přitom bývají největší problém, protože pak roste jejich agresivita při vymáhání peněz.
Částečně by tak středu města mohla pomoci vyhláška zakazující pití alkoholu na určených místech. Mnohá města ji již přijala, v Brně se o podobné možnosti jen diskutuje. S impulzem přišlo nové vedení radnice Brno-střed. „Bezdomovectví jako takové by to nevyřešilo, ale pomoci i proti žebrákům v centru by to mohlo,“ míní starosta Brno-střed Libor Šťástka. Vedení města je ale zatím stále proti přijetí podobné vyhlášky. Prý by zkomplikovala pořádání vinných či vánočních trhů a podobných akcí.
