odklad výkonu trestu ze zdravotních důvodů," uvedl právník Brožové-Polednové Vladimír Kovář. Zdůraznil, že bývalá prokurátorka také podala proti rozsudku pražského vrchního soudu dovolání k Nejvyššímu soudu.
Advokát požádal o odklad trestu pro svoji klientku již 13. října, podle mluvčího Městského soudu v Praze Petra Kulawiaka však nedodal její
zdravotní dokumentaci. Tu poslal až v pondělí a podle mluvčího z ní vyplývá, že odsouzená téměř nevidí.
Soudce Petr Braun následně požádal plzeňského soudního znalce, aby zdravotní stav Brožové-Polednové přezkoumal. Jeho závěry očekává Kulawiak koncem letošního roku.
Podle mluvčího by měla bývalá prokurátorka správně dnes nastoupit do vězení, problémy se zrakem totiž automaticky neznamenají, že není schopna výkonu trestu. Soudce by měl poté, co nenastoupí, dát pokyn policii, aby Brožovou-Polednovou do věznice dopravila. To však Braun podle Kulawiaka neudělá.
| Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti. | |||
Brožovou-Polednovou poslal na šest let do vězení počátkem září odvolací
senát pražského vrchního soudu, který však mimořádně zasedal v Plzni.
Bývalé prokurátorce snížil nepravomocný osmiletý trest městského soudu. Již při jeho vynášení soudce Petr Braun prohlásil, že si Brožová-Polednová neodpyká pravděpodobně ani den.
Odvolací soud se případem zabýval už podruhé. V únoru vrchní soud ženu obžaloby zprostil. Podle tehdejšího odůvodnění nebyla její role v procesu natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu. Její čin označil za napomáhání k vraždě s tím, že je již promlčen. Nejvyšší soud osvobozující verdikt zrušil a vrchní soud své stanovisko přehodnotil.
Ve prospěch Brožové-Polednové nedávno podala žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že Polednovou, odsouzenou za podíl na justiční vraždě čtyř lidí včetně Milady Horákové, neomilostní.
