Evropa 2020, jak se plán oficiálně jmenuje, navazuje na takzvanou lisabonskou strategii. To byla obdobná „desetiletka“, která však skončila neúspěšně. Jejím ambiciózním cílem bylo, aby se unie stala do letošního roku nejdynamičtější ekonomikou a zároveň konkurenceschopnější ekonomikou založenou na znalostech. To se ale nestalo, což Brusel připouští.
I proto v novém pokusu o oživení evropské ekonomiky zasažené hospodářskou krizí a o tvorbu nových pracovních míst přišel s trochu jiným přístupem.
Více než dvě desítky priorit, které obsahovala lisabonská strategie, výrazně seškrtal.
Jedním z klíčových faktorů vedoucích k nenaplnění lisabonské strategie byla skutečnost, že členské země unie neplnily jednotlivé cíle. Otázkou tak nyní je, jak zajistit, aby se to změnilo.
Španělské předsednictví EU v lednu hovořilo o možnosti zavedení sankcí či „korektivních opatření“ vůči zemím, které by dané normy neplnily. Jenže to se nesetkalo s kladnou odezvou. Komise chce alespoň zavést systém sledování zemí a vysílat případně varování, že to či ono kritérium neplní.
Problém dohledu nad dodržováním cílů, jejich přesná podoba i možnosti „sankcí“ pro případné „hříšníky“ budou patřit k tématům summitu unijních lídrů, který se v Bruselu koná na konci března. Definitivně by pak měla být strategie Evropa 2020 schválena na vrcholné schůzce EU v červnu.
***
Minulý plán nevyšel
2. desetiletka
Evropa 2020, nová strategie EU, chce v následujících deseti letech mimo jiné zvýšit zaměstnanost a podíl vysokoškoláků a snížit počet chudých lidí. Navazuje na lisabonskou strategii, která plánovala, že ekonomika EU podstatně zvýší svůj výkon a konkurenceschopnost. Tohoto cíle nebylo dosaženo.
