V Německu, kde se konaly volby již 24. září, tak nejen že není na obzoru nová vláda, ale hrozí i období politické nejistoty.
Zemi teoreticky může vládnout kabinet bez stabilní podpory v parlamentu, mohou být ale vypsány i předčasné volby.
1. Čekají Německo opakované volby?
Na rozdíl od řady jiných evropských států nezná německá ústava možnost, že by si poslanci sami zkrátili volební období a vyvolali tak předčasné volby.
Jedinou cestou k rozpuštění parlamentu jsou tři neúspěšné pokusy o zvolení nového kancléře poslanci Bundestagu.
Při prvních dvou musí kandidát navržený spolkovým prezidentem dosáhnout absolutní většiny hlasů, při posledním mu stačí relativní většina, čili třeba hlasy pouze jeho spolustraníků.
Je pak na spolkovém prezidentovi, aby posoudil, jestli za takovéto situace nevypíše předčasné volby. Ty se pak konají do 60 dní od jeho rozhodnutí.
2. Bude mít země menšinovou vládu?
Tato varianta se nejeví jako příliš pravděpodobná. Na rozdíl od skandinávských států nemají menšinové vlády v Německu tradici.
  |
Menšinová vláda by mohla vzniknout v okamžiku, kdy by na třetí pokus zvolila kancléře pouze relativní většina poslanců. Je otázkou, jestli by se Merkelová, která je známa tím, že se v politice vyhýbá nejistým situacím a své kroky dlouho dopředu promýšlí, na takto tenký led vůbec vydala.
3. Mohou po krachu „Jamajky“začít jednat CDU a SPD?
Až do včerejšího dne se tato možnost nezdála být příliš pravděpodobnou.
Sociální demokraté (SPD), kteří utrpěli ve volbách z konce září citelné ztráty, již tehdy rozhodli, že odejdou do opozice. Své stanovisko od té doby několikrát zopakovali, naposledy i včera.
Pro SPD není toto rozhodnutí bez rizika, neboť část jejích voličů od ní jako od „státotvorné strany“ může očekávat, že pomůže překonat politickou krizi.
4. Jakou roli hraje spolkový prezident?
Současná hlava státu Frank-Walter Steinmeier byl až do svého zvolení v únoru 2017 ministrem zahraničí a ve vládě zastupoval sociální demokraty.
Vedle toho, že musí parlamentu navrhnout kandidáta na kancléře, mohl by se také po krachu jednání o „jamajské koalici“ pokusit přesvědčit své spolustraníky, aby souhlasili se zahájením koaličních rozhovorů s CDU.
5. Podá teď kancléřka Merkelová demisi?
Šéfka německé vlády nyní formálně odstoupit nemůže, protože její mandát skončil ve chvíli, kdy se 24. října sešel nový parlament.
Její vláda je od tohoto okamžiku pověřena správou vládních záležitostí, což potrvá až do chvíle, než sněm zvolí kancléře.
6. Kdy by byly nové volby a komu by prospěly?
Spekuluje se, že při dodržení všech lhůt, s nimiž počítá ústava, by se nový parlament volil na jaře příštího roku, možná v březnu nebo v dubnu.
Očekává se, že předčasné volby by přinesly posílení euroskeptické Alternativy pro Německo (AfD). Víc hlasů by ale mohly zajistit i Zeleným a liberálům, jejichž představitelé při jednáních s CDU a CSU dokázali obhájit vlastní předvolební program.
7. Šly by strany do voleb s dosavadními lídry?
Tuto otázku by museli řešit hlavně sociální demokraté a obě křesťanské strany. Předseda SPD, jenž včera podpořil předčasné volby, svou druhou kandidaturu předem nevyloučil.
Dramatičtější by byla zřejmě situace u CDU a hlavně v její bavorské části. Její lídr Horst Seehofer si od jednání o „jamajské koalici“ sliboval, že oddálí jeho odchod. Krachem jednání přišel o své trumfy.
I Merkelová sice čelí rostoucí kritice kvůli špatným volebním výsledkům, ale na rozdíl od Seehofera nejsou na obzoru konkurenti, kteří by ji mohli nahradit.
