Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Buď to budete vy, kdo změní Čínu, anebo Čína změní vás, říká tibetský premiér

Svět

  11:00
Mnozí podle něj dlouho nevěřili, že by vliv Pekingu mohl dosáhnout do Evropy. „Teď se to ale děje. Čína je tu,“ říká o takzvané nové hedvábné stezce předseda tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä. A spolu s ní i čínská ideologie – rozvoj bez demokracie.

Premiér tibetské exilové vlády Lobzang Sengg v Praze. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

LN: Přijel jste do Česka, jehož prezident patří k hlasitým zastáncům Pekingu. V reakci na kritiku, že Čína potlačuje lidská práva v Tibetu, mimo jiné namítal, že před čínskou invazí v roce 1950 to býval otrokářský stát. Co říkáte na taková slova?
Při vší úctě, je to mylné a bylo to už mnohokrát vyvráceno s tím, že je to čínská propaganda. Ostatně když Britové nebo jakákoliv jiná koloniální velmoc obsadili nějakou zemi, taky tvrdili, jak byla do jejich příchodu chudá, zpátečnická a necivilizovaná. Čínská vláda dokonce říká, že jsme ji v Tibetu vítali. Pokud by tomu tak bylo, pak nevím, proč by se dodnes 152 Tibeťanů upálilo. Proč by se kdokoliv polil benzinem a zapálil? Na protest proti represivní politice čínské vlády.

LN: Změnilo se nějak v čase to, jakým způsobem Čína ve světě prosazuje svou perspektivu problematiky Tibetu?
Tento narativ tu byl vždycky. Zpočátku Čína tvrdila, že Tibet byl její součástí od 13. století. Když se ukázalo, že takový argument je historicky nepravdivý, začali tvrdit, že Tibet se stal součástí Číny už v 7. století. Dnes tvrdí, že Tibet byl součástí vždy.

Rozdíl je v tom, že teď má Čína peníze. Kupuje si reklamy v zahraničních časopisech, státní televize CCTV má mezinárodní dosah. Vláda zve cizí státníky do hlavního města a tohle všechno jim říká. Lidé tomu začnou věřit. Vlastně to také ukazuje, jak moc nejistá si je čínská vláda ohledně své přítomnosti v Tibetu.

LN: Jak se dnes, takřka 70 let od anexe Pekingem, žije v Tibetu?
Například organizace Freedom House, která každoročně publikuje svůj index svobody, v letech 2016 a 2017 uvedla Tibet jako druhý nejméně svobodný region světa po Sýrii. Jádrem tibetské identity je buddhismus. Čína se proto snaží zničit buddhistickou civilizaci a náboženskou svobodu. Při klášterech vždy existovaly školy, kde se děti učily do 18 let a pak se rozhodly, jestli budou chtít vstoupit do kláštera, nebo ne. Dnes jsou tyto školy v Tibetu nelegální a všechny děti byly přesunuty do komunistických škol. Klášterům tak neustále ubývají mniši a jeptišky. A ničí i kláštery samotné. Známé jsou případy klášterů Larung Gar a Jarčen Gar.

Probíhá také kulturní asimilace. Tibetština jako jazyk existuje, ale jen po boku čínštiny. Ve školách, na těch středních i vysokých, se mluví jenom čínsky. Dokonce i tibetská historie se musí učit v čínštině.

LN: Nástup Si Ťin-pchinga do čela Komunistické strany Číny a země změnil mnohé zažité pořádky. Dotklo se to i Tibetu?
Jako tajemník komunistické strany v autonomní oblasti byl do Tibetu vyslán Čchen Čchüan-kuo, aby nad ní získal efektivní kontrolu. A přesně to také udělal. Všichni dnes mluví o takzvaném sociálním kreditním systému (v Česku též překládáno jako systém sociálního kreditu –pozn. red.) ke sledování obyvatel, který je zaváděn po celé Číně a může být exportován do dalších zemí. Začalo to ale v Tibetu. Všichni nomádi a zemědělci v odlehlých oblastech dostali občanské průkazy s druhou generací biometrických dat. Rozmístili také po celém Tibetu kamery av hlavním městě Lhase i kontrolní stanoviště na každých pár desítkách metrů. Pokaždé když jimi procházíte, musíte tam načíst své doklady a ukládají se o vás data. Stejně tak když jedete autem, autobusem nebo vlakem, ukládají se o vás data. Vyvinuli tak algoritmus k předpovídání, kde se potenciálně mohou konat protesty.

KDO JE LOZANG SANGGJÄ (50)

LOZANG SANGGJÄ

■ Od srpna 2011 je předsedou tibetské exilové vlády – politickým nástupcem dalajlamy, který si ponechal jen roli duchovního vůdce.

■ Narodil se v indickém Dárdžilingu v roce 1968. Po studiu v Dillí studoval na Fulbrightovo stipendium práva na Harvardově univerzitě.

■ Do Prahy přijel na mezinárodní konferenci Forum 2000. Při své návštěvě ocenil vznik Parlamentní skupiny přátel Tibetu, již iniciovali poslanci Dana Balcarová, František Kopřiva (oba Piráti), Marek Benda (ODS) a senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL). „Ukazuje to, že se Česká republika vrátila k podpoře demokracie a lidských práv, a to je dobře,“ řekl k tomu LN Sanggjä.

Zároveň každý každého podezřívá, dokonce i v rodině. Čína si koupila spoustu špehů a lidí, kteří mají odrazovat od určitého chování nebo k němu naopak nabádat. Pokud má třeba přijet nějaký komunistický představitel, chodí dům od domu a nabádají lidi, aby na akci přišli. Tohle všechno se stalo za Si Ťin-pchinga. Strana tam zavedla totální kontrolu. Pak Čchen Čchüan-kuoa poslali do Sin-ťiangu (nejzápadnější region Číny, oficiálně tzv. Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang – pozn. red.), aby se s ním vypořádal.

LN: Liší se situace v Sin-ťiangu od té v Tibetu? Lidskoprávní organizace a OSN varují, že je tam až milion lidí, hlavně muslimských Ujgurů, internováno v převýchovných zařízeních.
Všechna ta zmizení, úmrtí vězňů, transporty lidí z jednoho místa na druhé, segregace – tohle všechno už se dělo v Tibetu. Pokud se podíváte na protesty v Tibetu v roce 2008, mnozí poté prošli tím, čemu se říká převýchova prací, a mnozí byli zatčeni nebo sledováni. Všechno tohle bylo ale zavedeno v Sin-ťiangu v mnohem širším měřítku. To, že je milion obyvatel Sin-ťiangu v nápravných táborech, je děsivé. Myslí si totiž, že problém Sin-ťiangu je třeba řešit tím nejtvrdším možným způsobem. Represivní politika ale nefunguje, má opačný účinek. Nejlépe to řekl sám Mao Ce-tung: kde je tlak, tam bude odpor. Odpor se děje, protože je vyvíjen nátlak.

LN: Spolupracují nějakým způsobem exiloví představitelé Tibeťanů a Ujgurů?
Nelze říci, že by tu byla nějaká formální aliance. Setkáváme se ale neustále na různých konferencích. Pokud totiž zavřete oči a budete poslouchat, co říkají Tibeťané a Ujguři, je to skoro to samé.

Snahy Číny ale sahají za hranice. Dokonce ve Švédsku, kde žije méně než 200 Tibeťanů, zatkla tamní vláda čínského špeha, který měl o této komunitě sbírat informace. Snaží se pak najít jejich příbuzné v Tibetu a tlačit přes ně na to, co mají a nemají v cizině dělat. Třeba aby neprotestovali, ne účastnili se veřejných akcí. To, že je Čína schopná investovat tolik snahy do špehování tak malé komunity, ukazuje, že to není už jen otázka Tibetu. Oni si svůj systém přinášejí s sebou do Evropy.

LN: Měla by se kvůli tomu mít Evropa na pozoru? Ostatně řada zemí je dnes součástí čínského projektu takzvané nové hedvábné stezky.
Už 60 let říkáme, že to, co se stalo nám, se může stát i vám. Mnoho lidí v Evropě tomu nevěřilo. Tibet a Čína byly pro ně kdesi daleko. Teď se to ale děje. Čína je tu. Přímo v Evropě. A političtí představitelé takřka doslova papouškují to, co říká čínská komunistická strana. Netýká se to jen ekonomiky. Je to politický vliv, který se šíří z jedné země do druhé. Nová hedvábná stezka je masivní projekt, jak získat vliv. Jakmile se tak stane, Čína bude ekonomicky nejsilnější zemí světa a tím i jeho politicky nejvýznamnější silou. Chce přitom prosadit svoji ideologii: rozvoj bez demokracie.

Evropa tak stojí před zásadní volbou. Buď to budete vy, kdo změní Čínu, anebo Čína změní vás. Nemáte na výběr nic mezi tím. Volba je o tom, zda se postavíte za své hodnoty, nebo ne. Jestli morálku vyměníte za peníze. Neříkám, že by se nemělo obchodovat s Čínou. Jde ale dělat byznys a stát si za svými hodnotami. Jinak nejen že budete říkat o Tibetu, co chce čínská vláda, ale po nějaké době budete říkat sami o sobě a své zemi to, co bude chtít Čína. Začíná to Tibetem a končí vámi samotnými. Pokud nebudete sami za sebe a svůj národ mluvit, nikdo jiný to za vás neudělá.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...