13. ledna 2017 8:34 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Burešův oběd s advokátem Pokorným v luxusní restauraci dělí justici

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
Jaroslav Bureš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaroslav Bureš | foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

PRAHA Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) si chce promluvit se šéfem Vrchního soudu v Praze Jaroslavem Burešem. Zajímá se o jeho setkání z loňského září s vlivným advokátem Radkem Pokorným, jenž je blízkým přítelem premiéra Bohuslava Sobotky a zastupuje zájmy významných korporací.

Jasná odpověď na zdánlivě tak banální otázku, jestli je vhodné, aby se soudci soukromě scházeli s advokáty, v justici přitom neexistuje. Vyplynulo to z ankety LN mezi nejvyššími reprezentanty moci soudní.

Pro Bureše takové setkání problém nepředstavuje. „Asi bychom těžko našli mnoho soudců, kteří nemají v řadách advokátů přátele, zejména spolužáky, s nimiž chodí na pivo, sportují či zajdou na oběd a večeři. Nezávislost soudce se odvíjí od jeho osobní integrity,“ je přesvědčen Bureš.

Jiní šéfové soudů vyzývají k větší zdrženlivosti, například předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa: „Čím je soudce ve významnější pozici, tím je více viditelný a v dobrém i ve zlém může ovlivňovat pověst justice. A musí tudíž pečlivě vážit, s kým se stýká, jakkoliv by si byl sám vnitřně jist svou integritou.“

O společném obědě Bureše a advokáta Pokorného v luxusní restauraci v centru Prahy LN informovaly v pondělí. Podle Pokorného šlo o společenské setkání dvou známých, na němž se žádné konkrétní kauzy neřešily.

„Nic tam nemám, co bych s ním chtěl řešit,“ uvedl Pokorný s tím, že se s Burešem, u jehož soudu končí ty nejvýznamnější kauzy v Čechách, znají dlouhé roky. Bureš se k důvodům setkání přímo nevyjádřil.

Šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová odkázala na nezávazná pravidla vlastní organizace. V té je zhruba polovina všech soudců.

„V etickém kodexu je zdůrazněna povinnost soudce zdržet se projevů, které by mohly vyvolat pochybnosti veřejnosti ohledně nestrannosti řízení. Špatné je tedy již vyvolání pochybností u veřejnosti. Nemusí se jednat o prokázané porušení. Pochybnosti mohou vyvstat z nejrůznějších důvodů, nelze je dobře zobecnit,“ uvedla. Podle ní je ale vždy nutné uvést, proč by daná schůzka mohla zpochybnit důvěryhodnost soudu.

V etickém kodexu Soudcovská unie soudce rovněž nabádá, aby se zástupci sdělovacích prostředků jednali otevřeně.

Pozoruhodné je, že hned tři šéfové nejvyšších soudních instancí v Česku odmítli v anketě LN odpovědět. Jsou to Pavel Rychetský (předseda Ústavního soudu), Pavel Šámal (předseda Nejvyššího soudu) a Robert Gryga (předseda Vrchního soudu v Olomouci).

Schůzka s vlivným advokátem je nevhodná

Diskuse, která čeká šéfa soudu s ministrem Pelikánem, se tak jistě dotkne právě etiky, nestrannosti a důvěryhodnosti soudů. Tři Pelikánovi předchůdci – Helena Válková (ANO), Marie Benešová (za ČSSD) a Jiří Pospíšil (za TOP 09, dříve ODS) – považují soukromou schůzku šéfa soudu s vlivným advokátem za nevhodnou. Podlamuje tím prý důvěru v nestrannost rozhodování soudů.

Předseda soudu sice sám nemusí o konkrétní kauze přímo rozhodovat, přesto však může mnoho věcí včetně rozvrhu práce zásadně ovlivnit. Nepohodlným soudcům pak dokáže například zničit profesní kariéru.

Na téma etiky schůzek s advokáty už ministr Pelikán s předsedou Burešem v minulosti jednou mluvil. A to, když se soudce zúčastnil večírku advokátní kanceláře Pavla Němce. Případ tehdy uzavřel domluvou.

Naposledy přilákal Vrchní soud v Praze pozornost loni v říjnu, když rozhodl vrátit Krajskému soudu v Praze kauzu exhejtmana Davida Ratha. Případ byl od počátku považován za největší korupční skandál, který se týkal takzvané velké ryby. Jenže vrchní soud kvůli nedostatečně odůvodněným příkazům smetl všechny odposlechy. Právě na nich přitom kauza do velké míry stála.

ANKETA: Co si myslíte o soukromých setkáních předsedů nejvyšších soudních instancí a advokátů?

Josef Baxa - předseda Nejvyššího správního soudu
Soudnictví musí být objektivně nestranné, ale zároveň musí být takto zvnějšku vnímáno, a to nejen účastníky řízení, ale i širší veřejností. Soudnictví je předmětem její trvalé často i kritické pozornosti. Soudnictví je věcí veřejnou a musí být nutně provázeno důvěrou. Soudnictví bez důvěry nemůže fungovat, nebude nikdy společensky akceptováno.

Důvěra se skládá z velkých věcí, jakými jsou soudní rozhodnutí, ale často mnohem více z drobných maličkostí. Důvěra se buduje dlouhodobě a složitě, rychle a snadno se ztrácí a mnohem hůře se znovu získává. Klíčovým prvkem je osoba soudce a je tedy logické, že pozornost je upřena na něj. Nejen, jak brilantní odůvodnění rozsudku napíše, ale i jak se chová, jedná a vystupuje v běžném životě.Soudce si toho musí být trvale vědom. Nejenže on soudí jiné, ale že je sám posuzován svýmokolím. Čím je soudce ve významnější pozici, tím je více viditelný a v dobrém i ve zlém může ovlivňovat pověst justice. A musí tudíž pečlivě vážit, i s kým se stýká, jakkoliv by si byl sám vnitřně jist svou integritou.

Cenou za udržení důvěry, nezávislosti a nestrannosti je tedy jistá osamělost soudce. Nejde však o izolaci, soudce je a musí být viditelnou součástí společnosti, může a měl by projevovat své názory i veřejně, mimo vlastní rozhodovací činnost. Ale sebeomezení je nutné. Kritériem je odpověď na otázku, zda takovým působením v mimopracovním čase (projevy, texty, chování, vystupování, schůzky...) přispěje k dobré pověsti soudnictví a zvýšení důvěry v něj, nebo naopak. Je-li to pro soudce nepřijatelné nebo nesnesitelné, musí se zamyslet, zda chce v takovém postavení být nebo najít pro sebe pozici svobodnější. Toto je můj trvalý názor a snažím se jím řídit při zvažování, na jaké pozvání reagovat, s kým a za jakých okolností se setkat. Bez ohledu na to, jestli se jedná o bývalé spolužáky, kolegy, kamarády z mládí či známé.

Jaroslav Bureš – předseda Vrchního soudu v Praze
Asi bychom totiž těžko našli mnoho soudců, kteří nemají v řadách advokátů přátele, zejména spolužáky, s nimiž chodí na pivo, sportují, či zajdou na oběd a večeři. Nezávislost soudce se odvíjí od jeho osobní integrity.

Nemám v těchto dnech, jelikož mne po jedné operaci čeká příští týden další komplikovaná operace, chuť ani náladu vysvětlovat Vám věci, které ani pochopit nechcete. Nicméně stýkám se pracovně s řadou advokátů. Zkouším pravidelně s jinými advokáty u advokátních zkoušek, s čímž jsou vždy spojeny pracovní obědy, přednáším pro komoru, účastním se konferencí atd.

Jako předseda soudu jednám se zástupci komory apod. Sám jsem též advokátem s přerušeným výkonem advokacie, jako řada jiných soudců. Ve Vašich dotazech urážíte mne a především soudce vrchního soudu představou, že má nebo jejich setkávání se s advokáty mohou nějak ovlivnit jejich nezávislé rozhodování a důvěryhodnost soudu.

Libor Vávra – předseda Městského soudu v Praze
Rozděluji dvě kategorie. Snažím se rozlišovat situace, kdy je někdo významný advokát, ale znám jej od dětství. V tomto případě je všeobecná znalost o tom, že se známe je dána historicky a nesouvisí s tím, že jsem shodou okolností soudce a on je shodou okolností advokát. Je přirozené, že na taková setkání chodím. U nich mám relativně menší zdrženlivost. Pokud jde o ty ostatní, které poznal díky úřednímu styku, tam je potřeba se zamyslet nad tím, co je vhodné a co není vhodné.

Miloslav Sedláček – předseda Krajského soudu v Plzni
Pokud jde konkrétně o mě, jen insolvencí je na našem soudě přes 13 000 v běhu, ročně projde několik tisíc občanskoprávních a trestních odvolacích řízení, to už nemluvím o věcech správních a rejstříkových. Rozhodně tedy nevím a ani po tom nepátrám, kteří známí advokáti a jaké věci mají momentálně u nás v běhu.

Za loňský rok, pokud si dobře vzpomínám, jsem byl na jednom obědě se spolužačkou z právnické fakulty (její renomovanost v rámci advokátního stavu si netroufám hodnotit) a na jednom obědě s bývalým kolegou a svým kamarádem – dnes exekutorem. Také jsem byl například na obědě s členy svého poradního sboru pro soudní znalce nebo opakovaně se pracovníky Ministerstva spravedlnosti – a nepovažuji to za nic patologického. Nepamatuji se, že bych cítil potřebu odmítnout nějaké podobné setkání proto, aby nezavdávalo příčinu domněnkám.

Milan Tripes – předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích
Pokud schůzka měla za cíl cokoliv ovlivnit, je to špatně. Je to věc profesní cti a etiky každého z nás. Pokud si setkání neklade za cíl cokoliv ovlivnit, nemůže mít na nic žádný negativní vliv. Sám se s kolegy s praxe setkávám, ale nikdy jsem s nikým neprojednával žádné probíhající kauzy. Ani na jedné straně nikdy nebyl ani náznak pochybnosti o tom, že bych mohl nějakou běžící kauzu ovlivnit. Nedomnívám se, že bych mohl narušit důvěryhodnost soudu.

Luboš Dörfl – předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem
Platí pravidlo mlčenlivosti a soudcovské etiky, které mi nedovoluje s advokátem probírat jakoukoli svou kauzu, ve které ten advokát zastupuje klienta. Nežiji ale ve skleněné věži a i mezi advokáty mám přátele.

Obecně tedy nemůže být vyloučeno s někým z nich zajít na oběd. Kromě toho soudce nemusí vždy vědět, že konkrétní advokát zastupuje některého z jeho účastníků řízení, protože aktuálně projednává často stovky, v insolvencích i tisíce kauz, které ještě běží. Ale - pokud bych měl obavu, že nějaký advokát se mnou chce probírat nějakou mou běžící kauzu, tak s ním na oběd nepůjdu, to, je podle mého, jasná hranice normálního chování v naší profesi. Takže na otázku, zda jako soudce můžu jít s advokátem, který zastupuje svého klienta v některé mé kauze, na oběd, bych dal asi takovou odpověď: Pokud bych věděl, že advokát v mé kauze někoho zastupuje a zvláště, pokud bych měl obavu, že o té kauze by mohl chtít mluvit, tak s ním na oběd nepůjdu.Podobně to ostatně platí i o různých společenských nebo odborných akcích, kde se mohu potkat s advokáty nebo účastníky řízení.

Budu-li moci předem očekávat, že akce může vést k rizikům méhodotazování nebo ovlivňování v konkrétní kauze, nebo dokonce benefitům, které bych za tím účelem obdržel, pak na takovou akci nepůjdu, případně z ní odejdu.

Jan Čipera – předseda Krajského soudu v Hradci Králové
Nemám obavy, že by neformální setkání či debata soudce a advokáta mohla mít vliv narozhodovací praxi, věřím v profesionální nadhled a nestrannost soudců. O tak slabých soudcích, kteří by mohli být takovým neformálním setkáním či debatou ovlivněni, u Krajského soudu v Hradci Králové nevím.

Odmítám vytváření atmosféry strachu, ve které by byl jakýkoli společenský život soudců automaticky považován za nežádoucí, soudci nemohou žít v separaci, dokáží oddělit společenský a profesní život. Již řadu let je pravidelně, minimálně jedenkrát ročně, pořádána v Královéhradeckém kraji setkání zástupců různých právnických profesí, tedy soudců, advokátů, státních zástupců či soudních exekutorů. I při těchto příležitostech dochází k neformálnímu setkávání soudců se zástupci ostatních právnických profesí.

Četnost těchto setkání je závislá na aktuálním množství předemdohodnutých společných témat. Zástupci Krajského soudu v Hradci Králové jsou otevřeni jednáním se zástupci jiných právnických profesí. Takové debaty považuji za prospěšné.

Kateřina Kolářová, Martin Shabu
  • 9Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz