Koncept rovné daně ve výši 15 procent, jak o ni uvažuje ODS, je pro zelené, jejichž stoupající preference rozviřují předvolební atmosféru, nepřijatelný.
Rovnou daň podle něj nelze zavést současně s ekologickou daňovou reformou, kterou chtějí zelení zpoplatnit výrobky, jejichž produkce škodí životnímu prostředí. Podle šéfa ODS Mirka Topolánka nemusí být oba koncepty v kolizi.
Bursíkovi ve veřejné debatě Topolánek řekl, že zatímco ekologická daň se týká spotřebních přímých daní, rovná daň ODS je založena hlavně na změně daní nepřímých, proto by nemusely oba plány jít proti sobě. Předseda Strany zelených s tím nesouhlasil.
V posledních dnech označili směřování zelených za pravicové lídr ČSSD Jiří Paroubek a šéf KSČM Vojtěch Filip. Reagovali tak na prohlášení Bursíka, že jeho strana nepodpoří jakoukoli vládu s účastí komunistů, tedy ani menšinou s tichou podporou KSČM, jak o ni uvažuje v případě volebního vítězství Paroubek.
Na Moravcův dotaz, se kterou stranou by zelení rozhodně nešli do koalice a z jakého důvodu, dnes Bursík ale jmenoval právě rovnou daň ODS.
Bursík tvrdí, že zelení nechtějí řešit politická témata ideologicky, chtějí hledat konkrétní řešení pro konkrétní problémy. Poslední odhady preferencí dávají zeleným šanci dostat se poprvé v historii do sněmovny. Podle bleskového průzkumu agentury STEM pro Českou televizi by v Praze mohli získat až 11 procent a dostat se v metropoli na roveň komunistů.
Nejmenší podporu mají v hlavním městě lidovci se sedmi procenty. Zvítězili by tradičně občanští demokraté, které by volilo 31 procent Pražanů. Nejsilnější vládní strana by v metropoli získala o 14 procent méně než favorité hlasování.
Praha patří k volebním obvodům, v nichž se rozděluje nejvíce poslaneckých mandátů - v minulých volbách zde bylo zvoleno 25 poslanců, což bylo nejvíce ze všech krajů. Tradičně nejsilnější podporu zde má ODS, která před čtyřmi lety získala 33,83 procenta hlasů a deset mandátů. Druhá skončila ČSSD s 25,85 procenta hlasů (sedm mandátů), třetí Koalice, v níž společně kandidovaly KDU-ČSL a US-DEU, se ziskem 18,46 procenta (pět mandátů).
Do sněmovny se dostali ještě komunisté, kterým 11,10 procenta hlasů přineslo tři mandáty. Strana zelených dostala před čtyřmi lety 2,51 procenta hlasů.
Rovnou daň podle něj nelze zavést současně s ekologickou daňovou reformou, kterou chtějí zelení zpoplatnit výrobky, jejichž produkce škodí životnímu prostředí. Podle šéfa ODS Mirka Topolánka nemusí být oba koncepty v kolizi.
Bursíkovi ve veřejné debatě Topolánek řekl, že zatímco ekologická daň se týká spotřebních přímých daní, rovná daň ODS je založena hlavně na změně daní nepřímých, proto by nemusely oba plány jít proti sobě. Předseda Strany zelených s tím nesouhlasil.
V posledních dnech označili směřování zelených za pravicové lídr ČSSD Jiří Paroubek a šéf KSČM Vojtěch Filip. Reagovali tak na prohlášení Bursíka, že jeho strana nepodpoří jakoukoli vládu s účastí komunistů, tedy ani menšinou s tichou podporou KSČM, jak o ni uvažuje v případě volebního vítězství Paroubek.
Na Moravcův dotaz, se kterou stranou by zelení rozhodně nešli do koalice a z jakého důvodu, dnes Bursík ale jmenoval právě rovnou daň ODS.
Bursík tvrdí, že zelení nechtějí řešit politická témata ideologicky, chtějí hledat konkrétní řešení pro konkrétní problémy. Poslední odhady preferencí dávají zeleným šanci dostat se poprvé v historii do sněmovny. Podle bleskového průzkumu agentury STEM pro Českou televizi by v Praze mohli získat až 11 procent a dostat se v metropoli na roveň komunistů.
Nejmenší podporu mají v hlavním městě lidovci se sedmi procenty. Zvítězili by tradičně občanští demokraté, které by volilo 31 procent Pražanů. Nejsilnější vládní strana by v metropoli získala o 14 procent méně než favorité hlasování.
Praha patří k volebním obvodům, v nichž se rozděluje nejvíce poslaneckých mandátů - v minulých volbách zde bylo zvoleno 25 poslanců, což bylo nejvíce ze všech krajů. Tradičně nejsilnější podporu zde má ODS, která před čtyřmi lety získala 33,83 procenta hlasů a deset mandátů. Druhá skončila ČSSD s 25,85 procenta hlasů (sedm mandátů), třetí Koalice, v níž společně kandidovaly KDU-ČSL a US-DEU, se ziskem 18,46 procenta (pět mandátů).
Do sněmovny se dostali ještě komunisté, kterým 11,10 procenta hlasů přineslo tři mandáty. Strana zelených dostala před čtyřmi lety 2,51 procenta hlasů.
