Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Bylinková abeceda. Zázvor mírní nevolnosti, posiluje imunitu a podporuje krevní oběh

Jídlo

  5:16
Nažloutlé pokroucené kořeny zázvoru mají v regálech supermarketů své stálé místo. Že nám zázvor pomůže s nachlazením, to víme. Že patří do asijských pokrmů, to víme také. Ale co o něm víme dál?
Zázvor - ilustrační foto.

Zázvor - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Zázvor je víceletá rostlina z čeledi zázvorníkovitých. Jeho nadzemní část dorůstá až dvou metrů výšky. Známe ho i pod jmény ďumbíř či ginger. Můžeme ho pěstovat i doma, spíše však pro okrasu. Přece jen patří k rostlinám, které potřebují tropické podnebí.

Zázvor obsahuje cineol, shogaol, borneol, linalool, camfen, gingerol a phellandren. Mírní nevolnosti, podporuje krevní oběh a posiluje imunitu. Je tedy dobré ho v rizikových obdobích užívat preventivně. Pokud vás už nějaký ten vir skolil, přichystejte si následující nápoj: pět centimetrů dlouhý kousek zázvoru oloupejte a odšťavněte. Pokud nemáte odšťavňovač, zázvor nastrouhejte a vložte do sklenice. Přidejte šťávu z jednoho citronu, lžíci medu, a zalijte horkou – ne však vařící – vodou. Pijte 2x denně tak teplé, jak snesete.

Zázvor (ilustrační foto)

Zázvor se uplatní i v kuchyni – nejen jako součást pikantních jídel asijské kuchyně, ale i v pokrmech sladkých. Připravte si například

Dýňový koláč se zázvorem a skořicí

Co by to bylo za menu, kdyby chyběla sladká tečka. I zde budeme věrní podzimním plodům a vůním, a připravíme si dýňový koláč.

Potřebujeme:

• 2 dýně odrůdy Hokkaido

• Vodu

• 150 g cukru

• ½ čajové lžičky soli

• 1 čajovou lžičku mleté skořice

• ½ čajové lžičky strouhaného zázvoru

• 2 vejce

• 240 ml smetany ke šlehání

• 120 ml mléka

• Jedno balení hotového křehkého těsta

Jak na to? Dýně rozpůlíme a vydlabeme z nich semínka. Pak je pokrájíme na menší kostky (Hokkaido se nemusí loupat) a vložíme do hrnce. Zalijeme vodou a vaříme do měkka. Slijeme vodu a dýni rozmixujeme. Necháme zchladnout.

Markéta Janďourková

  • Bylinářka a diplomovaná fytopedagožka, také blogerka a fotografka.
  • Diplom fytopedagožky získala po studiu a závěrečné zkoušce na Institutu Sitya v rakouském St. Pölten a opravňuje mě vykonávat toto povolání. Má za sebou dlouholetou teorii i praxi v bylinkářství a dokáže poradit, jak získat pomoc v prastarém světě bylin, jak využívat jejich blahodárných účinků pro zdraví a krásu a samozřejmě jak s jejich pomocí vyčarovat báječné pokrmy. 
  • Zabývá se především léčivými bylinami, jejich účinky a možnostmi jejich zpracování a využití při zdravotních potížích, dále bylinami a jejich úlohou a potenciálem ve zdravé výživě, v kulinářské oblasti i v přírodní kosmetice.
  •  Zajímá se o historii bylinářství, lidové bylinářství a magii rostlin.Více se dozvíte ZDE.

Předehřejeme troubu na 200 stupňů. Těsto vyválíme a vyložíme jím vymazanou koláčovou formu. Několikrát propícháme vidličkou, zakryjeme kruhem vystřiženým z papíru na pečení a zasypeme suchými fazolemi či hrachem. Takto „naslepo“ pečeme 20 minut. Necháme vychladnout.

Do hrnce odvážíme 500 g dýňového pyré a na středním stupni vaříme 10 minut za stálého míchání. Přidáme cukr, sůl, skořici, zázvor a důkladně promícháme. V jiné nádobě promícháme vejce spolu s mlékem a šlehačkou. Přilijeme k dýňovému pyré a vymícháme dohladka.

Z těsta odstraníme pečicí papír i se zátěží a vlijeme náplň. Pečeme 20 – 30 minut na teplotu 200 stupňů. Prostředek koláče by se po upečení měl při zatřesení formou mírně pohybovat, kraje však ne. Pokud by okraje příliš rychle tmavly, ale náplň byla ještě tekutá, snižte teplotu na 175 stupňů a pozvolna dopečte.

Pak vypneme troubu, pootevřeme dvířka a necháme koláč ještě 15 minut odpočívat. Poté ho vyjmeme z trouby a necháme úplně vychladnout. Podáváme s kopečkem šlehačky.

Autor: