Podle žalobkyně nelze jednat protiprávně, byť k dosažení prospěšného cíle. Chce, aby aktivisté uhradili škodu ve výši 6100 korun, kterou vniknutím do domu způsobili Praze 6. Rozsudek nad squattery z Šatovky vynese soudkyně v úterý.
Za neoprávněný zásah do práva k domu lze podle trestního zákoníku uložit odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest. Soud se může přiklonit i k trestu alternativnímu, například k obecně prospěšným pracím, nebo trest odnětí svobody podmíněně odložit.
„Já samozřejmě mohu chápat důvody, které vás k tomu vedly. Chápu, že jste chtěli dosáhnout cíle přestavět vilu Šatovka na komunitní centrum,“ podotkla žalobkyně směrem k devíti obviněným. „Trestní předpisy této země bohužel neznají ničeho, co by vás mohlo vyvinit z toho protiprávního jednání,“ zdůvodnila, proč squattery navrhla potrestat. O jejich vině podle ní není žádných pochyb.
„Já jsem to viděla v televizi a měla jsem o vás strach, protože je jednoznačné, že ten objekt není v dobrém technickém stavu. Myslím, že jste velmi hazardovali se svým životem a zdravím,“ dodala s odkazem na to, že budova je zchátralá.
Obhájkyně squatterů Věra Nováková obvinění odmítla. Zdůraznila, že objekt byl dlouhodobě nevyužívaný, a že tedy nemohl nastat účinek trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu. „Naopak je to vlastník, kdo jedná v rozporu se svými povinnostmi,“ poznamenala s tím, že městská část se o dům nestará a budova je od roku 2011 neobydlená.
Squatting jako společensky vítaný element
Ostatních osm aktivistů nevypovídalo a připojilo se k prohlášení své kamarádky. Možnost závěrečného slova využili i někteří z obviněných. Ondřej Mašek přednesl text od básníka Františka Gellnera, Michaela Schifflerová zase přečetla fejeton Dva světy od Karla Čapka. Eliška Brabcová řekla, že squatting by měl být společensky vítaným elementem a neměl by být perzekvován. Poukázala na to, že za svou účast na akci v Šatovce strávila dva dny v cele předběžného zadržení, což už samo o sobě pokládá za nepřiměřený trest. „Šatovku zřejmě čeká stejný osud jako většinu baráků, z kterých nás vyhnali - to znamená, že bude za pár let neobyvatelná,“ podotkla.
Chátrající budova patří Praze 6. „Dům je ve veřejném vlastnictví, a tedy ve vlastnictví nás všech,“ řekla Brodilová. Překvapilo ji prý, že je obsazení Šatovky posuzováno tak závažně. Popřela tvrzení obžaloby, že by se na místě zabarikádovali. „Zástupce města jsme o naší přítomnosti na místě informovali. Dodali jsme prohlášení Tak jsme zase tady,“ popsala.
Doplnila, že na místo s dalšími aktivisty přišla poprvé v zimě roku 2015. Zůstali tam po dohodě s tehdejším místostarostou městské části 18 dní a za tu dobu prý místo na vlastní náklady uklidili. Poté se prý snažili jednat s radnicí o dalším využití objektu. Jednání ale nikam nevedla, ačkoliv po schůzce se starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) se původně „vše zdálo na dobré cestě“.
Obviněné aktivisty přišla k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 podpořit řada jejich známých. Soudkyně je před zahájením zasedání preventivně vyzvala, aby zachovali důstojnost jednání a nedělali z něj happening. Mladí lidé ji uposlechli.
Aby dům nezůstal prázdný
Večer 9. února dorazily do Šatovky dvě až tři desítky squatterů. Část z nich usedlost opustila po vyjednávání s policií a starostou, deset z nich ale zůstalo na střeše až do příštího týdne. V prohlášení na internetu aktivisté uvedli, že z Šatovky chtějí udělat prostor pro setkávání lidí, kteří chtějí tvořit, vzdělávat se a žít bez nutnosti generovat zisk. Smyslem jejich akce bylo to, aby dům nezůstal prázdný a aby se jej podařilo oživit.
Areál je neobydlený od roku 2011. Městská část tvrdí, že od té doby čeká na změnu územního plánu, aby mohla z Šatovky vytvořit místo pro setkávání seniorů.
Praha 6 vyzvala hlavní město, aby konečně změnilo územní plán na pozemcích Šatovky tak, aby z objektu bylo možné vytvořit místo pro setkávání seniorů. Pokud to zastupitelstvo neučiní na svém březnovém zasedání, městská část hodlá vrátit usedlost do správy magistrátu. Starosta odhadl, že po změně plánu začne rekonstrukce do tří až sedmi let.
Obdobnou kauzu justice projednávala poté, co skupina squatterů obsadila v roce 2009 objekt bývalých lázní na pražském Albertově, aby upozornila na špatný stav budovy. Obvodní soud původně rozdal mladým lidem podmíněné tresty a obecně prospěšné práce, odvolací senát je ale osvobodil a úředníci nakonec v jejich jednání neshledali ani přestupek.
Squatteři si zase u soudů stěžují na zásahy policie při vyklízení obsazených budov. Ústavní soud loni například zamítl stížnost, která kritizovala údajné policejní násilí při vzpomínkové akci v pražské vile Milada v roce 2012.
