Nečekané se stalo skutečností. Kdo v neděli zavítal do Edenu, mohl vidět jev dlouho nespatřený, něco, co již přežívalo jen jako legenda v ústní lidové slovesnosti - Slavia hrála fotbal!
Přísnější kritik by mohl namítnout, že tomu tak bylo prakticky jen v druhém poločase, že soupeř hrál o deseti a že těch diváků, kteří to mohli ocenit, se zase tak moc nesešlo - ale co, my si radost kazit nenecháme. Proto zažeňme neodbytné myšlenky na různé ENICy, insolvence, tajemné majitele, parazitující klokany a podobně a zkusme věřit, jakkoli je to obtížné, že proti Budějovicím přišel ten slibovaný a vyhlížený obrat. Hráči se nakonec asi polekali při pohledu na ligovou tabulku před zápasem, kde klub hájící slavné červenobílé barvy figuroval na neuvěřitelném posledním místě. Doufejme, že trenér Petrouš najde i jiný způsob motivace, i když třeba prémie to vzhledem k situaci v klubové pokladně asi nebudou, že?
A času moc není, nastartovat slávistickou mašinu je třeba už dnes proti žižkovské Viktorce. Naděje, že by si Slávinka mohla zahrát evropský pohár, žije. Důležité je přežít - to je momentálně hlavní úkol Slavie nejen v domácím poháru.
O autorovi| MILOŠ CIHELKA, Autor (41) je tradicionalista ctící víru otců a zásadu, že krev není voda, i pokud jde o fotbal a věrnost Slavii.
