Ke zrušení kladenské okresní organizace došlo před dvěma týdny. Vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) tehdy tento krok vysvětlovalo organizačními důvody. Členům místní pobočky jejím zrušením členství nezaniklo, spadají nyní přímo pod Ústřední výbor ČSBS a mohou se přidružit k jakékoliv jiné okresní organizaci. Většina ale o setrvání ve svazu nestojí, založí proto vlastní spolek.
Ze svazu bojovníků za svobodu odchází historik Eduard Stehlík |
„Máme v plánu v rámci Kladna a Slaného pokračovat v dosavadních aktivitách. Předsednictvo okresní organizace se ale okamžitě po jejím zrušení usneslo, že ve svazu zůstávat nechtějí,“ řekla serveru Lidovky.cz Havlůjová, která byla z ČSBS údajně kvůli „dehonestaci předsedy Jaroslava Vodičky a pomlouvačné kampaně v médiích“ vyloučena krátce poté, co byla zrušena kladenská organizace.
Do nově plánovaného spolku by tak mělo vstoupit přes sto lidí, kteří ve svazu odmítají setrvat. Dalších stovka z celé republiky už podle Havlůjové projevila zájem, že by se do něj po jeho vzniku ráda přidala - vdovy a sirotci po účastnících druhé světové války či sami bojovníci, kteří stále žijí. „Ti všichni sledovali stav svazu, zvažovali členství. Vždy jim to ale znechutila skutečnost, že do něj vstoupila paní Bobošíková, nebo se v něm angažuje pan Ovčáček, tak si řekli, že do něj nechtějí,“ uvedla Havlůjová.
  |
Informace o nově vznikající organizaci tyto lidi dle ní motivovala a rádi by se aktivně zapojili. I kvůli tomu tak zakladatelé upustili od původního záměru založit regionální spolek a rozhodli se zpřístupnit jej celorepublikově.
„Návrat“ válečného veterána
Úvodní ustavující schůze se uskuteční ve středu 9. listopadu, informoval jako první server Aktuálně.cz. Podle Havlůjové by mělo jít o společenské setkání lidí, kteří chtějí pokračovat v aktivitách, které do teď nejen v Kladně a okolí fungovaly. Tedy připomínat si válečné věci, spolupracovat s pamětníky, obnovovat pomníky padlých či hledat jejich příbuzné. Ten samý den by se mělo prostřednictvím hlasování rozhodovat i o novém názvu a předsedovi.
„Za 14 dní od vyloučení se toho odehrálo hodně, byla jsem vyčerpaná. Říkala jsem si, že nemůžu. Jenže vlak jsme rozjeli my, tak jej nemůžeme zastavit,“ řekla Havlůjová, která o post předsedkyně sama usilovat nebude. V případě zájmu ze strany ostatních členů, by se ale této funkci nebránila.
Ve vedení spolku by se mohl objevit i válečný veterán od Tobruku Pavel Vranský, jenž vystoupil z ČSBS na protest právě proti zrušení kladenské organizace a vyloučení Havlůjové po podivném hlasování, o němž nebyla vedena diskuze. Do nově vznikající organizace se chce se zapojit nejen jako člen, ale i jako aktivní funkcionář.
Historik a ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík, který prostřednictvím rezignačního dopisu vystoupil ze svazu v úterý, už do žádné organizace vstupovat nechce. „Pro památku umučených, popravených a bojovníků za svobodu se budu věnovat přednáškové a publikační činnosti, budu ty věci nadále propagovat, ale nebudu vstupovat do žádné jiné organizace. Nejsem sběratelem členství,“ uvedl Stehlík.
Zájem ministerstva obrany
Instituce se už nyní těší velké podpoře ze strany magistrátu města Kladna. Právě díky městským dotacím a členským příspěvkům by významné svátky a výročí příští rok měly být finančně zajištěny. Pokud by byl zájem a příliv členů z dalších okresních organizací nadále obrovský, muselo by se podle Havlůjové vedení pokoušet o finanční podporu ještě jinou cestou, například od krajů nebo ministerstva obrany.
Samotné ministerstvo se podporu nového spolku nebrání. „Pan Stehlík mi předloží analýzu a návrh dalšího postupu příští týden. Podpora nového spolku rozhodně není vyloučena. Odkaz naší armády, historie a vztah k veteránům je pro mě priorita. Nesmí na to padnout žádný stín,“ informoval server Lidovky.cz ministr Martin Stropnický (ANO). Ten už v úterý při jednání výboru pro obranu připustil, že naopak ČSBS může příští rok kvůli „překračování morálního kodexu“ o pravidelné finance přijít (více ZDE).
Odchod pamětníků
ČSBS je v poslední době zmiňován zejména v souvislosti s odchodem či vylučováním členů, kteří kritizovali jeho vedení za nedemokratické praktiky. Vedle Pavla Vranského a Eduarda Stehlíka svaz opustily například ženy spojené s vyvražděním Ležáků za druhé světové války či dcera dlouholetého předsedy svazu Markéta Čermínová (rozhovor s ní si přečtěte ZDE).
Loni opustily lidickou organizaci svazu poslední tři žijící dospělé svědkyně lidické tragédie. Důvodem bylo zvolení bývalé novinářky a političky Jany Bobošíkové do čela lidické organizace.
Předseda hnutí Jaroslav Vodička dodnes čelí kritice za svůj květnový projev při Terezínské tryzně. Na akci, která má připomínat oběti nacistické perzekuce, ve svém vystoupení označil současnou migraci za invazi, což odsoudily i židovské obce, které některé jeho výroky označily za xenofobní. Šéfa ČSBS kritizoval před několika dny v otevřeném dopise i spisovatel Jiří Padevět (čtěte ZDE).
Naposledy ČSBS svolal tiskovou konferenci, aby se vyjádřil k obvinění, že místopředseda Milan Andres podle informací České televize pracoval před rokem 1989 pro vojenskou kontrarozvědku, která spadala pod Státní bezpečnost. Andres to nepopírá, ale funkce se vzdát nehodlá. „Nejsem přesvědčený, že bych kohokoliv poškodil nebo že bych jakýmkoliv způsobem mohl být nebezpečný pro svaz či pro směr a cíl svazu,“ prohlásil Andres.
