V tiskové zprávě to uvedl předseda sdružení Ladislav Bergmann. „Byl by to (exhumace) neetický, necitlivý a velmi politováníhodný čin a naše organizace je tímto záměrem velmi pobouřena,“ uvedl Bergmann. Podle něj by spolu s Toufarem museli být exhumováni a identifikováni i lidé v ostatních hromadných hrobech, aby „nebyl degradován význam ostatních obětí komunismu“.
PSALI JSME: |
Nerušte klid nebo exhumujte všechny
Pro manipulaci s dalšími lidskými ostatky, mezi kterými je řada zavražděných komunistickým režimem, je potřeba mít i souhlas jejich příbuzných, uvedlo v sdružení. Žádá proto, aby „se upustilo od záměru exhumace a nerušil se klid zde odpočívajících, nebo se provedla kompletní exhumace všech obětí pohřbených v hromadných hrobech“.
Památník Jana Palacha a Josefa Toufara z dílny designéra Otakara Duška. Nachází se na fasádě budovy bývalého sanatoria v Legerově ulici v Praze, v němž oba muži zemřeli.
Státní bezpečnost obvinila kněze Toufara ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku. V prosinci 1949 se v číhošťském kostele při jeho kázání údajně několikrát pohnul kříž na oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později ještě opakoval. Vyšetřovatelé chtěli, aby se kněz přiznal, že pohyb kříže zinscenoval. Toufar byl zatčen a zemřel následkem mučení 25. února 1950 v Praze, bylo mu 47 let.
Souhlas k Toufarovu blahořečení dala Česká biskupská konference loni v dubnu. Blahořečení je první krokem k tomu, aby mohl být prohlášen za svatého. Složitý církevní proces, při němž se bude zkoumat celý život kněze Toufara, inicioval královéhradecký biskup Jan Vokál, který se s Prahou dohodl i na vyzvednutí Toufarových ostatků z hrobu v Ďáblicích, kde byl pohřben pod falešným jménem J. Zouhar. Odborníci pak pozůstatky prozkoumají. Samotné blahořečení musí ale potvrdit papež.
