Verdikt je pravomocný. Lze proti němu podat pouze mimořádný opravný prostředek, a to dovolání k Nejvyššímu soudu.
Pečenka smlouvu podepsal v roce 2006 jen několik dní předtím, než ve funkci nuceného správce skončil. Dokument předpokládal uzavření další smlouvy, která by tehdy ještě neexistujícímu protonovému centru garantovala po dobu 15 let hrazení léčebných výkonů pro 1650 pacientů ročně.
Cena léčby měla podle plánovaného dlouhodobého kontraktu vyjít na více než 12 miliard korun. Pojišťovna však na požadavky zakotvené ve smlouvě o smlouvě budoucí odmítla přistoupit a vyhrála následný spor o platnost dokumentu. Smlouvu o úhradě péče nakonec s centrem uzavřela po intenzivních jednáních teprve loni. Pečenka podle pátečního pravomocného rozsudku svůj postup náležitě neprojednal a dokument hned potvrdil razítkem ministerstva zdravotnictví. „Smlouvu uzavřel o své vůli, nevěděl o tom nikdo z VZP,“ podotkl v pátek předseda senátu Jan Kareš. Dodal, že Pečenka postupem porušil důležité zásady i povinnosti nuceného správce, který měl bránit v plýtvání peněz VZP.
Pečenka svou vinu důrazně odmítá. Před soudy se hájil tím, že chtěl v Česku zavést nejmodernější technologii léčby. Pečenka se z pátečního soudního jednání omluvil. Tento týden uvedl, že je v případě neúspěchu svého odvolání připraven obrátit se nejen na Nejvyšší soud, ale až k Evropskému soudu pro lidská práva.
Odvolací soud měl na stole kauzu potřetí. V předchozích dvou případech zrušil rozsudky, které Pečenku zprostily obžaloby nebo označily jeho stíhání za promlčené. VZP se také po Pečenkovi domáhala náhrady nákladů vynaložených na spory s centrem. Soud ji však v pátek odkázal, aby se odškodnění domáhala v civilním sporu.
Protonová léčba se doporučuje například pro léčení nádorů mozku. Metoda je vysoce přesná a šetrná, podle kritiků však také drahá.
