Jeho kariéra mi hodně

připomíná kariéru Kovandy, ze žoldáka ouřada? Trochu nezvyklé. Nebo u naší armády zažité?Jen pár slov. Obhajoba Bulanta o právnických službách, skvělý alibismus... Kolik právníků NA CELÉM SVĚTĚ má zkušenost s podělanými systémy letadel CASA???? Buď nikdo, protože tato "špičková" letadla jsou bezproblémová nebo se jedná o šmejdy, které se prodávají za úplatky a zkušenost s nimi má spousta advokátů a jistě by to zvládli i právníci MO za svoji mzdu. A protože všude čtu, že to byl velice výhodný nákup, tak nevím, o čem je řeč a domnívám se, že právní služby na tuto práci byly šmé a velká domů...!!! To samé o Gripenech. OSN je uznáno 196 států na světě. Celkem by mě zajímalo, kolik z  nich má v pronájmu nadzvuková letadla pro svou armádu? Myslím, že jich moc nebude, takže průměrně schopný právník musí takovou smlouvu bez problémů vypracovat. V opačném případě mi uchází, proč má MO vlastní právníky? Takže můj postoj - totožný, s tím, jak je popsáno několika slovy nad těmito řádky.A uniformy pro našich pár vojáků? Kdybychom se nesra*y do Afgánstánu, Afriky apod., tak nám stačí uniformy pro naše přírodní a povětrnostní podmínky. My jsme měli uniformu vz. 60, tzv. "jehličí" a na zimu bílý komplet. Co víc v ČR potřebovat?!

Bulant je fér chlap

To se ale nedá říci o nižsích úrovních, zejména plánovačů. Vůbec neví, která bije a podle toho také vypadá specifikace zakázek. Po velkých nákupech za stamilióny Kč pak dohání, na co zapomněli. Neschopné na minutu vyházet a nabrat odborníky.

Pan generál neříká to podstatné

a to , že největší překážkou plánovitého, ekonomicky neztrátového a efektivního akvizičního procesu v armádě je nestabilita rozpočtových výdajů v jednotlivých letech. Žádný střednědobý plán nepřežije výměnu politických garnitur (a to nemusí být ani krize). V letech 2003 a dále byly pro jednotlivé součásti AČR do stupně jednotka vyčísleny výdaje jak v mandatormí tak i investiční části včetně výdajů na potřebnou infrastrukturu, doplnění výzbroje od pořízení přes provoz až do případného vyřazení. Z toho samozřejmě vyšly střednědobé plány včetně plánu vyzbrojování. Co je to ale platné, když po roce 2006 došlo k výrazné redukci armádních výdajů a všechny plány ztratily platnost. Navíc již zahájené projekty musely být upravovány mnohdy za cenu ztrát. Takže hlavní není urychlení pořizovacího procesu, ale vytvoření stabilního prostředí pro realizaci plánů. To už ale ovšem není parketa pro ředitele NÚV, ale ministra, vlády ,parlamentu a vrchního velitele.

Jsem voják

v záloze, specialista, vycvičený za armády Varšavské smlouvy, ale vím jedno, každá armáda je obraná i útočná, jenže musí dobře vědět proti komu bude útočit a proti komu se bude bránit. To jsou mírové úkoly pro každou armádu a splnit svoje poslání musí jen stálým a úsilovným cvičení. Myslím, že naše armáda je dnes pouze takovou ozbrojenou profesionální gardou bez konkrétního cíle a smyslu svojí činnosti. Nějak z ní vymizela její účast v NATO, nebo alespoň není vidět. Rozhodně by neškodilo zavézt opět povinnou vojenskou službu, abychom měli i vojáky v záloze, schopné kdykoliv se sbalit, vyfasovat zbraň a jít. Myslím, že na koho je známo jen se o tom nemluví. Upozorňuji, že v žádném případě nejsem militarista, jen kdyby bylo třeba, umím střílet a žrát třeba týden konzervy a chlastat vodu z potoka.

penězovod

Naše armáda je co do počtu a vyzbrojení pouhý expediční sbor. Opojení z naší bezpečnosti už popsal, snad se nemýlím, Kundera " optimizmus je opiem lidstva".Pan generál utekl včas.

Armáda v míru to má těžký,

je stavěna na krajní aktivity, a když se nic neděje, cífršpionování to nezachrání. Je tu také dědictví minula, po Radeckém se prohrálo skoro všechno. Vyřeší se  dezercí, darem munice a techniky hitlerovi, ústupem, vyjma vyjímek , ať už přísaze věrných nebo bojujících v zahraničí. Což doloženo spíše jen historickými jednotkami nadšenců, než významnou pozicí v životě. Dnes   vojště u  lidí  to má  dobrý, ale asi jako u fotbalu se čeká, že to zaplatí ti druzí. Státu či firmám se toleruje skoro vše, uniformy budí závist. Naštěstí politik s modrou knížkou má před nimi respekt, někdy až příliš velký,což se ve vojsku rádo využije,  z čehož potom patálie u Nečasů. Armáda by měla mít výsledky, bojové, srozumitelné , zveřejnitelné. Nestydět se za pohřby, naopak, i rodiny padlých si zalouží podporu veřejnosti. Jen souhrně na státní svátek, to je formální, symbolické, pro televizi a její reklamy, ale v denním životě. Potom by asi i šetřílci investující do kont miliardářů posunuli své priority.