Žáci se snaží připravit co nejlépe, a firmy nabízející doučování tak nyní zažívají boom. „Máme o padesát procent klientů více než v loňském roce,“ řekla LN Denisa Rývová z kladenského centra PoraDys. Podobně je na tom vzdělávací ateliér Amos Brno. „Je větší zájem ze strany žáků devátých tříd, a to zhruba o 30 procent. Nabrali jsme proto i nové lektory,“ sdělila Petra Koktavá.
Desetitisíce za přípravu
Kurzy začínaly v září minulého roku. Někde 60 minut doučování stojí 250, jinde 350 korun za vyučovací hodinu. Pokud žák potřebuje pomoci s českým jazykem i matematikou, rodiče za přípravu mohou zaplatit i desetitisíce.
Odborníci na vzdělávání ale varují před rozdíly v kvalitě doučování. „Pokud stát zavede plošné testování, které má vliv na studijní a profesní kariéru, vytvoří velkou příležitost pro soukromé firmy, které ji využijí k obchodování s obavami rodičů,“ míní Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin s tím, že úroveň části kurzů je na pováženou. „Jakkoliv jsou (přijímací – pozn. red.) testy Cermatu po obsahové stránce problematické, testy předkládané některými agenturami jsou o několik pater horší,“ míní.
Věřím, že jednotné přijímačky, tak jak byly zvládnuté, budou úspěšné i do budoucna a nestanou se strašákem,“ uvedla po vyhodnocení loňského ročníku ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Pilotní ročníky tohoto centrálního testování z českého jazyka a matematiky už totiž proběhly ve zhruba polovině středních škol. Loňské výsledky ale podle hodnotitelů nedopadly rozhodně dobře. „Testovaní někdy vykazují až absurdní neznalost matematických operací,“ řekl například Jiří Zíka, ředitel společnosti Cermat, která testy zajišťuje.
Deváťáci dosáhli průměrné úspěšnosti z tohoto předmětu 39,4 % a páťáci 42,9 %. Obě skupiny dopadly hůře než předchůdci v roce 2015.
Stačí zvládnout základní učivo
Na otázku LN, zda ministerstvo školství nějak sleduje kvalitu doučovacích společností, resort přeposlal vyjádření ředitele Cermatu Zíky. Podle něho nebudou úlohy v jednotných přijímacích zkouškách obsahovat nic, co se neobjevilo ve školních osnovách: „K jejich úspěšnému absolvování by proto mělo stačit dobré zvládnutí učiva základní školy ve vzdělávacích oborech český jazyk a literatura a matematika a její aplikace.“
Cermat navíc podle něho nezodpovídá za věcnou ani formální správnost informačních materiálů a „různých podpůrných aktivit“ soukromých subjektů. „K získání relevantních informací je třeba se obrátit na oficiální informační zdroje,“ dodal.
Někteří lektoři probírají se žáky starší testy Scio, jiní mají vlastní výukový materiál. Dřív než si žák během doučovacích lekcí začne zkoušet vyplňovat testy, musí si podle lektorů nejdříve projít učivo z posledních ročníků. „Mapujeme, co dítě umí. Projedeme s ním učivo od sedmé do deváté třídy, pak teprve zkoušíme testy,“ vysvětlila Rývová z kladenského centra PoraDys.
Žáci nerozumí zadání úloh
Nejvíce mají uchazeči o studium na střední škole podle lektorů problémy s porozuměním zadání a právě propojováním učiva z různých ročníků. „Dětem dělají potíže slovní úlohy. Ne že by je neuměly vypočítat, ale nerozumí často zadání,“ řekla Tereza Plachá, koordinátorka pražského programu Mr. Tut. Podle Rývové se nepochopení zadání netýká jen matematiky, ale i českého jazyka. Žákům proto radí, aby si důkladně přečetli každou otázku a vybrali ty, u kterých jsou si jistí. Potom se věnovali dalším.
Petra Koktavá ze vzdělávacího ateliéru Amos vidí největší nesnáz v tom, že si starší žáci nevzpomínají, co se učili na začátku druhého stupně. „Jednotné přijímací zkoušky vycházejí z toho, co by děti měly umět, tedy z osnov. Zvlášť starší žáci ale mají problém vzpomenout si, co dělali třeba v sedmé třídě,“ sdělila lektorka. S tímto podle ní bojují i jedničkáři. Ti jsou schopní naučit se na písemku, u přijímacích testů jsou ale nešťastní. „Během přípravy se tak musí zopakovat všechno,“ míní Koktavá.
Žáci si ale také mohou přijít vyzkoušet jen přijímací zkoušky nanečisto. O ty je podle společnosti Scio největší zájem, zvlášť u deváťáků.
Zvládnutí jednotné zkoušky přijetí nezaručí
Z ankety mezi lektory vyplynulo, že ne každý s jednotnými přijímacími zkouškami souhlasí. Podle některých přináší dětem ještě více stresu. Podle Petra Husara, který doučuje v Praze, jsou pro řadu škol příliš lehké. „Školy jako gymnázia v Praze, Brně a dalších velkých městech stejně musí vymýšlet, čím si centrální testy doplní, jaká kritéria či doplňující zkoušky zvolí,“ napsal Husar. Naráží tak na to, že výsledek jednotné zkoušky nemusí automaticky znamenat přijetí na školu. Na celkovém hodnocení má 60procentní podíl, jde o minimální stanovenou hranici.
Pro školy v malých městech jsou zase podle Husara až moc obtížné. „Jelikož je většina základních škol státních a testy jsou také státní, školy by na ně z logiky věci připravit měly. Celá řada dětí je dobře připravena a zřejmě by u zkoušek uspěla, i kdyby tam šly bez přípravy. Většinou však děti a rodiče nějakou externí pomoc mimo rámec své školy využijí. Přece jen je to pro rodiče i děti velmi důležitý krok,“ dodal.
