Zaprvé se jedná o povinný výkup s cenou asi dvaapůlkrát vyšší, než je cena tržní. Pokud tedy výroba elektřiny ve větrných elektrárnách nahradí výrobu ve zdrojích na hnědé uhlí, pak náklady na úsporu tuny CO2 činí zhruba 1500 korun na tunu.
TOP 5 největších zelených nemyslů |
Ovšem k tomu je zapotřebí připočítat náklady vyvolané dodatečnou poptávkou po podpůrných zdrojích, které dosahují při současných hodnotách instalovaného výkonu v české soustavě (cca 180 MW) desítek milionů korun ročně.
Na rozdíl od fotovoltaických zdrojů, které v noci nevyrábí, takže alespoň v této době soustavu neovlivňují, mohou fluktuace způsobené větrnými zdroji vyvolávat problémy po celých 24 hodin, přičemž v noci je soustava obecně vzhledem k útlumu výroby o něco zranitelnější.
Ovšem hlavním důvodem, proč jsou větrné elektrárny tak vysoko v hodnocení, je vývoj v blízkém pohraničí - zejména v Německu, kde instalovaný výkon ve větrných zdrojích již překročil 25 tisíc MW, což je zhruba 25 temelínských bloků. Tyto neregulované zdroje dnes vyvolávají problémy již v celé evropské přenosové síti, neboť v případě větrného počasí ovlivňují toky elektřiny z těchto zdrojů toky v soustavách od Francie po Balkán.
Čtěte více |
Tato "větrná" elektřina vyvolává ve všech ovlivněných soustavách náklady, které ovšem majitelé a provozovatelé větrných zdrojů nikomu nekompenzují. A situace se ještě zhorší poté, co se plně zmaterializuje začínající boom větrných elektráren v Polsku (kde prozatím jsou"pouhé" stovky megawatt) a Rumunsku.
K tomu, aby větrné elektrárny destabilizovaly polskou a rumunskou soustavu, stačí vzhledem k jejich křehkosti a technické slabosti několik málo tisíc megawattů instalovaného výkonu. Pokud současné trendy vydrží, pak náhlé poryvy větru v severním Německu a Polsku za pár let "sfouknou" světla po velké části Evropy. Pak asi opravdu nějaké emise CO2 ušetříme.
Pokračovaní: Nesmysl číslo 4 - uhlík pod zem |