Čtvrtek 12. prosince 2024, svátek má Simona
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

5 největších zelených nesmyslů. Za co se v Česku vyhazují peníze?

Ekonomika

  7:30
PRAHA - Snad všechny vlády na světě včetně americké nebo čínské a samozřejmě včetně té české již spustily nějaké projekty či schémata podpory boje proti tzv. klimatickým změnám.

Zelená energie foto: Shutterstock

Na tomto místě však nebudeme hodnotit, zda globální oteplování existuje, nebo ne, či zda se proti němu máme bránit. Podíváme se pouze na to, které kroky politiky oficiálně zdůvodňované (alespoň z větší části) právě bojem proti klimatickým změnám, jsou z tohoto konkrétního hlediska nejhorší - tedy stojí nejvíce peněz, které je nutné vynaložit na snížení jedné tuny emisí CO2.

A abychom se neutopili v rozsahu problému, pak tento pohled bude omezen pouze na Českou republiku.

TOP 5 největších zelených nemyslů

1. místo: fotovoltaika
Zcela jednoznačně se na prvním místě umísťuje podpora výkupu elektřiny z fotovoltaických elektráren. Jedná se jak o nejdražší způsob snížení emisí CO2, tak i o ten s největším rozsahem a dosahem pro ekonomiku.

Podle současných prognóz vývoje instalovaného výkonu lze očekávat, že hranice 2000MW bude překročena nejpozději v následujícím roce. Pokud by průměrná výkupní cena elektřiny byla 12 Kč/kWh, pak celkové roční náklady na výkup při normální svítivosti a výrobě elektřiny v těchto zdrojích 2 TWh/rok budou činit 24 mld. korun.

Pokud by výroba ve fotovoltaických elektrárnách nahradila pouze elektřinu z těch uhelných (a to není nutně ten správný předpoklad), pak produkce 2 TWh znamená úsporu v průměru 2 milionů tun hnědého uhlí za rok. Neboli znamená zhruba úsporu 3,4 milionu tun oxidu uhličitého ročně. V přepočtu tak úspora jedné tuny CO2 při téhle politice vychází na zhruba 7 tisíc korun - každý rok.

Čtěte více

Tato politika je však dramatická nejenom z důvodů své nákladovosti, ale i dlouhodobosti. Povinné výkupy budou muset být podle zákona prováděny po následujících dvacet let a cena za výkup musí růst spolu s růstem indexu cen průmyslových výrobců. Tato politika navíc zvýší ceny elektřiny pro všechny spotřebitele o cca 40 haléřů na kWh -tedy zhruba o třetinu tržní ceny silové elektřiny.

Pokud bychom vše shrnuli, pak jde o politiku, která zvyšuje ceny elektřiny pro spotřebitele, působí dvacet let a ve svém souhrnu bude stát stovky miliard korun a navíc je prakticky nejdražším způsobem, jak dosáhnout deklarovaného cíle (tedy snížení emisí). A to do nákladů vyvolaných výkupem elektřiny ze slunečních elektráren nezapočítáváme zvýšené náklady na zajištění stability přenosové soustavy - tj. na tzv. podpůrné služby.

Pokračovaní: Nesmysl číslo 2 - zateplování domů

Autor: