Ztrátové hospodaření vykázala Česká tisková kancelář loni poprvé po dvanácti letech. Po odečtení mimořádných výdajů se dostala do minusu jen o půl milionu korun.
Letos v pololetí už ale byla situace horší: ČTK měla ztrátu téměř sedm milionů korun. Do loňského roku se přitom agentura dokázala prodejem zpravodajství sama uživit. "Výsledky hospodaření se zhoršily vlivem hospodářské krize," tvrdí ředitel ČTK Milan Stibral.
Agentura chtěla kvůli špatným výsledkům požádat letos poprvé po patnácti letech stát o dotaci na zaplacení provozu zahraničních zpravodajů. Ovšem narazila. Zákon sice dotaci agentuře umožňuje, ovšem neříká už jasně, kdo by ji měl vyplatit. A úřady se tak tomuto závazku vyhýbají.
Dotaci na zahraniční zpravodaje dostala ČTK naposledy v roce 1995. Tehdy o ni žádala u ministerstva financí a z jedné z největších kapitol státního rozpočtu, která se nazývá Všeobecná pokladní správa, dostala 16 milionů korun.
ČTK v číslech* Roční rozpočet: 330 milionů |
"Činnost, na jejíž realizaci ČTK žádala o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu, nepřísluší podle kompetenčního zákona do působnosti ministerstva financí. ČTK se musí obrátit na jiný resort," napsalo LN tiskové oddělení ministerstva.
Ochotnější vyplatit deset milionů korun, o které ředitel kanceláře požádal, ovšem nejsou ani další úřady. Ministerstvo kultury odmítá, že by takovou záležitost vůbec někdy vyřizovalo. Jen o trochu vstřícnější je ministerstvo zahraničí.
"Domníváme se, že podle znění zákona může ČTK de facto požádat každý resort o dotaci," píše ministerstvo. Dodává ale, že musí ČTK splnit dotační podmínky, které například u ministerstva financí nesplnila.
Po pařížské pobočce tak ČTK zruší letos už druhého zahraničního zpravodaje, v cizině jich tak zůstane osm. "Plánujeme zrušení pobočky ve Vídni," potvrdil LN Stibral. Finanční potíže přinesla agentuře ve velké míře hospodářská krize. Řada médií, která začala výrazně šetřit, jí totiž vypověděla smlouvy, někteří klienti se po čase vrátili, ovšem podařilo se jim dohodnout nižší ceny.
Argumenty vedení kanceláře uznávají i členové Rady ČTK, která má dohlížet na fungování agentury a její hospodaření.
"Ten trh poklesl, a zatímco třeba náklady na udržování zahraničních zpravodajů jsou stále stejné, výnosy klesají," říká radní Ondřej Šefčík. Podle něj by měla ČTK dostat od státu požadovanou dotaci už jen proto, že udržování zahraničních zpravodajů jí nařizuje zákon.
Víc kritický je k vedení ČTK například Jan Bohdal, který letos v srpnu dobrovolně z Rady ČTK odešel. Měl totiž výhrady k fungování samotné rady a také k tomu, jak omezené možnosti mají radní při kontrole hospodaření agentury.
"Rada nemá přístup například k obchodním smlouvám, takže je nemůže kontrolovat. Rada tak nemá přesný dohled nad hospodařením," říká Bohdal. Také on ovšem věří, že za špatnými výsledky agentury do velké míry stojí hospodářská krize. "Z velké většiny za tím opravdu lze hledat krizi. Všechny noviny a média hledají, kde mohou ušetřit," dodává Bohdal.
Stávající radní ale tvrdí, že na tom není ČTK ještě tak zle. Vedení už jim představilo některá úsporná opatření, navíc má rezervu z minulých let. "Na příští rok nám vedení ČTK předložilo vyrovnaný rozpočet," říká Šefčík.
