Podle Moody’s rozsáhlý slovenský program reforem v soudnictví a médiích oslabí kontrolní mechanismy v zemi. Současná zvýšená politická roztříštěnost pak ztěžuje tvorbu politiky. Ve fiskální oblasti agentura očekává, že se v příštích letech dále zvýší dluh veřejných financí na úroveň vyšší než u států s podobným ratingem.
Závislost Slovenska na Německu a globálním obchodu sice podle Moody’s představuje určité riziko pro výhled, agentura však očekává, že země bude i nadále schopná přitahovat zahraniční investice.
Poměr dluhu k hrubému domácímu produktu země (HDP) má letos činit 58,5 procenta a příští rok se dále zvýší na 60,4 procenta. V roce 2026 pak má činit 62 procent. Loni činil 56,1 procenta. Hodnocení dluhu země zůstalo v pásmu střední vyšší kvalita.
Rozpočtový schodek má letos vzrůst na 5,9 procenta HDP z 5,2 procenta loni. V dalších letech se ale bude snižovat, příští rok na 4,8 procenta a v roce 2026 na čtyři procenta. V roce 2027 má činit 3,5 procenta, což ale bude více, než je cíl vlády, který počítá pro rok 2027 se schodkem 2,9 procenta, upozornila Moody’s.
Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů, a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.
Překvapivé snížení ratingu Francie
Moody’s překvapivě snížila i hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie, a to o jeden stupeň na Aa3. Zvýšila tak tlak na nového premiéra země, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení napjatých veřejných financí.
Snížení ratingu bylo nečekané, protože k němu Moody’s přistoupila mimo pravidelný plán pro přezkum Francie. Hodnocení Moody’s je tak nyní na stejné úrovni jako hodnocení agentur Fitch a Standard & Poor’s. Dluh Francie však stále zůstává hodnocen jako velmi kvalitní.
Zpráva o snížení ratingu se objevila jen několik hodin poté, co prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem centristu a bývalého ministra spravedlnosti Françoise Bayroua. Je to již čtvrtý francouzský premiér v letošním roce. Jeho předchůdce Michel Barnier nedokázal prosadit rozpočet na příští rok a začátkem tohoto měsíce mu parlament vyslovil nedůvěru.
„Při pohledu do budoucna je nyní velmi nízká pravděpodobnost, že příští vláda udržitelně sníží velikost fiskálních deficitů po příštím roce,“ uvedla Moody’s v prohlášení. „V důsledku toho předpokládáme, že veřejné finance Francie budou v příštích třech letech podstatně slabší ve srovnání s našim základním scénářem z října 2024,“ dodala.
Barnier měl v úmyslu snížit rozpočtový deficit v příštím roce na pět procent hrubého domácího produktu z letošních 6,1 procenta pomocí balíčku výdajových škrtů a zvýšení daní v hodnotě 60 miliard eur (1,5 bilionu Kč). Levicoví a krajně pravicoví zákonodárci se však postavili proti většině opatření na utahování opasků a odhlasovali nedůvěru Barnierově vládě.
Politická krize vyvolala tlak na francouzské akcie a dluh. V jednu chvíli vyhnala rizikovou přirážku u francouzských státních dluhopisů na nejvyšší úroveň za 12 let.
