Portrét anglického matematika Alana Turinga se stal prvním uměleckým dílem vytvořeným humanoidním robotem, které bylo prodáno v aukční síni v New Yorku. Podle deníku The Guardian dílo vyneslo 1,08 milionu dolarů (25,3 milionu korun).
Když se portrét o délce 2,2 metru s názvem A.I. God. Portrait of Alan Turing dostal pod kladívko aukční síně Sotheby’s, která potvrdila, že na něj bylo podáno 27 nabídek, překonal předprodejní očekávání v rozmezí 120 tisíc až 180 tisíc dolarů (2,8 až 4,2 milionu korun).
„Dnešní rekordní prodejní cena za první umělecké dílo humanoidního umělce-robota, které se dostalo do aukce, představuje důležitý okamžik v dějinách moderního a současného umění. Odráží rostoucí průnik mezi technologií umělé inteligence a globálním trhem s uměním,“ uvedla aukční síň v prohlášení.
An Alan Turing painting by a humanoid robot artist called Ai-Da has made history by selling for $1.32 million at Sotheby's, becoming the first such work to be sold by a major auction house pic.twitter.com/Bg5XEiCThm
— Reuters (@Reuters) November 8, 2024
Robot Ai-Da vznikl během dvou let díky týmu programátorů, robotiků, odborníků na umění a psychologů a je aktualizován podle toho, jak se zdokonaluje samotná technologie umělé inteligence. Jeho díla jsou nejen vizuálně působivá, ale nesou také hluboké poselství. Portrét průkopníka Alana Turinga má diváky vybízet k zamyšlení nad božskou povahou umělé inteligence a výpočetní techniky a zároveň k úvahám o etických a společenských důsledcích těchto pokroků.
Jeden z nejpokročilejších robotů na světě připomíná ženu. Jméno dostal po Adě Lovelace, první počítačové programátorce na světě. Ai-Du navrhl Aidan Meller, specialista na moderní a současné umění. „Největší umělci v historii se potýkali s dobou, ve které žili, a oslavovali i zpochybňovali společenské změny,“ řekl Meller. Sám vedl tým, který Ai-Du vytvořil, a spolupracoval s odborníky na umělou inteligenci z univerzit v Oxfordu a Birminghamu.
Obavy z umělé inteligence
Alan Turing byl matematik a první počítačový vědec, který hrál klíčovou roli v boji proti nacistickému Německu tím, že pracoval jako luštitel kódů. Již v 50. letech 20. století vyjádřil obavy z používání umělé inteligence.
„Tlumené tóny a rozbité roviny obličeje uměleckého díla zdánlivě naznačovaly problémy před kterými nás Turing varoval, až dojde na řízení umělé inteligence,“ uvedl Meller. „Díla byla éterická a strašidelná a vyvolávají v nás otázku, kam nás zavede síla AI a globální závod o využití její moci,“ uzavřel pro The Guardian.
