Nákladní vůz jel v brněnském tunelu v protisměru, auta na poslední chvíli uhýbala. Podívejte se na video |
Původně soutěžní projekt počítá s využitím stávajících dopravních kamer a značením na dálnicích a rychlostních komunikacích. Kamery by natočily záznam ze situace na komunikaci, software by ho pak zpracoval a samostatně by vyhodnotil, jakým směrem vozidlo jede.
„Pokud by detekoval vozidlo, které v důsledku nesprávného najetí na dálnici vjelo do protisměru, automaticky by pomocí takzvané chytré dopravní značky či informační tabule umístil výstrahu, případně použil světelnou signalizaci. Auta jedoucí správným směrem by tak dostala upozornění, případně by byla zastavena,“ přibližuje pro Lidovky.cz Vacek, který na Vysokém učení technickém v Brně studuje elektrotechniku.
„Upozornění může být jakékoliv, důležité je, aby se minimalizovalo riziko možného čelního střetu s vozidlem. Ve chvíli, kdy proti sobě jedou vozidla rychlostí přes 100 km/h, je totiž škoda větší, než když jedno stojí nebo tam není vůbec,“ dodává.
Ondřej Vacek (20)Narodil se a vyrůstal v Pardubicích. Studuje automatizační a měřící techniku na Vysokém učení technickém v Brně. Zajímá se rovněž o 3D tiskárny a modelování 3D objektů. |
Myšlenka vytvořit tento projekt, který vznikl jako dílo pro dopravně bezpečnostní soutěž Moje vize nula, se Vackovi zrodila v únoru letošního roku. Tehdy v médiích zahlédl zprávu o tragické nehodě Jana Kočky mladšího. Ten loni koncem září opilý a zdrogovaný najel na dálnici D11 se svým SUV do protisměru, následně se čelně se střetl s nákladním vozidlem. Řidiči obou vozů na místě zemřeli. „V tu chvíli jsem si říkal, že by se s tím dalo něco dělat. Zamyslel jsem se nad tím a začal jsem postupně zjišťovat informace,“ líčí student.
V Česku přitom podobný systém od roku 2012 funguje, ačkoliv jen na třech tuzemských tazích – dálnicích D1, D2 a D5. A to na principu senzorů umístěných na mýtných branách, které pasivně sledují veškerý provoz a neustále vyhodnocují, zda se automobily pohybují správným směrem.
Rozdíl je však tom, že v současnosti využívaná metoda je závislá na lidském faktoru. Signály ze senzorů, informující o nebezpečné situaci s určením konkrétního místa pohybu vozidla, se totiž objeví v Národním dopravním informační centru, kde ale reálnost informací musí pomocí dohledových kamer ověřit operátor. Ten, až když se poplach potvrdí, varuje ostatní řidiče pomocí informačních tabulí či sdělovacích prostředků.
„I když dispečer zareaguje na čidlo okamžitě, a začne situaci ihned ověřovat, uplyne zhruba 15 sekund do chvíle, než se výstraha na ceduli objeví. Autonomní systém počítá s tím, že by se tam ukázala do sekundy,“ tvrdí student Vacek se slovy, že detekce vozidel by se zároveň rozšířila všude, kde jsou kamery.
Jeho projekt má však menší zádrhel. Prvotně počítal s využitím stávajících kamer, které jsou instalovány právě na mýtných branách. Jenže tato vize naráží na skutečnost, že jich není dostatek. Řada z nich navíc pravděpodobně bude se změnou mýtného systému na přelomu roku zrušena. Rodák z Pardubic tak už hledá cestu, jak by bylo možné využívat veřejné dopravní kamery.
„Celé je to jen návrh, jak by se to dalo dělat, nicméně je funkční. Chci v něm pokračovat dále, pravděpodobně i v rámci bakalářské práce, aby se ukázalo, zda bude možné jej realizovat, či nikoliv,“ říká s tím, že v budoucnu by se rád sešel i se zástupci resortu dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, jimž by svůj projekt přiblížil.
Ministerstvo se na problematiku jízdy v protisměru v posledních měsících zaměřilo. Na desítkách míst republiky, kde k těmto situacím dochází nejčastěji, nechalo nainstalovat reflexní značky, které řidiče na jízdu v nesprávném směru upozorňují. Podle Ondřeje Vacka však toto řešení nemusí být dostatečné.