16. října 2018 13:53 Lidovky.cz > Byznys > Auto

Před 150 lety se narodil český průkopník automobilismu Václav Klement, stál u vzniku Škody Auto

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Václav Klement se narodil před 150 lety, 16. října 1868. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Václav Klement se narodil před 150 lety, 16. října 1868. | foto: Škoda Auto

PRAHA Konec 19. století patřil k zlaté éře rozvoje průmyslu, v té době byly položeny základy řady dodnes prosperujících podniků. Jedním z nich je i společnost Škoda Auto, jejíž předchůdce firma Laurin & Klement byla založena v roce 1895. Spoluzakladatelem firmy se stal vyučený knihkupec, technik, podnikatel a mecenáš Václav Klement, který se narodil 16. října 1868 ve Velvarech.

Cesta vyučeného knihkupce k váženosti a slávě ve strojírenském odvětví začala výrobou jízdních kol Slavia v Mladé Boleslavi. Jedním z impulzů, které Klementa přivedly k výrobě kol, byla odpověď ústecké filiálky německé továrny Seidel & Naumann na jeho česky psanou žádost o opravu kola Germania. Jestliže chce odpověď, musí ji napsat v pro ně srozumitelné řeči, stálo v dopise. Klement se tedy rozhodl vyrábět a montovat kola sám.

Klement se záhy spojil s technikem a turnovským výrobcem kol Václavem Laurinem. Později prodal knihkupectví a utržené peníze investoval do továrny, ve které začali v roce 1899 vyrábět motocykly a motorové tříkolky. Stroje značky Laurin & Klement si brzy získaly skvělou pověst v celé Evropě, zvláště poté, co český závodník Václav Vondřich na jednom z nich v roce 1905 zvítězil v tehdy nejvýznamnějším silničním závodě motocyklů v Dourdanu ve Francii.

Kromě vlastní úspěšné závodní kariéry byl Klement také manažerem továrního...

Kromě vlastní úspěšné závodní kariéry byl Klement také manažerem továrního týmu. Na snímku s Václavem Vondřichem po vítězství v neoficiálním MS v Dourdanu v roce 1905 (Klement stojící uprostřed).

Zatímco Laurin se jako technický ředitel staral především o chod firmy, Klement coby generální ředitel dokázal plně využít svůj obchodní talent a manažerské schopnosti k rozvoji podniku. Mimo jiné podporoval účast v motoristických závodech a úspěchů pak využil k propagaci firmy. A bylo na čem stavět, vždyť v letech 1899 až 1904 motocykly L&K získaly na 64 evropských motocyklových soutěžích 56 prvních a 59 druhých a třetích míst.

Již v roce 1905 tak společnost mohla vedle 14 typů motocyklů zahájit výrobu osobních automobilů a později i lehkých nákladních vozů. Prvním vozem automobilky se stala v roce 1905 dvousedadlová voituretta Laurin & Klement typ A, symbol automobilismu počátku století. Těchto dvouválců s pohonem zadních kol se za dva roky vyrobilo 44 kusů. V roce 1907 zaměstnávala společnost L&K již přes 600 zaměstnanců.

V roce 1909 se firma L&K pustila do výroby užitkových vozidel, přibyly typy osobních i nákladních vozidel. Firma se stala největší automobilkou v Rakousko-Uhersku, přičemž většinu produkce vyvážela, především do Ruska a všech částí habsburské monarchie, ale i do Japonska či Jižní Ameriky.

Klement si uvědomoval sílící konkurenci, evropské výrobce začala ohrožovat hlavně produkce amerických firem. Proto již v roce 1911 navrhoval kooperaci automobilových výrobců v monarchii, sjednocení výroby dílů a jejich typizaci.

V poválečných letech se firmě nepodařilo navázat na předválečný technický vývoj. Rovněž sílila konkurence, především Tatry a Pragy, firmu brzdila i ztráta někdejších trhů, malá sériovost výroby a nakonec i požár v roce 1924. V roce 1925 tak zakladatelé automobilku prodali plzeňské Škodovce. Za zhruba 20 let vyrobila téměř 13 500 vozů.

"Automobilní salon pražský " v roce 1907. Ministr dr. Josef Fořt nastupuje do automobilu,za jehož volantem sedí šéf firmy Laurin & Klement, Václav Klement.

Klement se však i poté angažoval v automobilovém průmyslu. Stal se členem správní rady a generálním radou Škodových závodů. Mimo jiné usiloval o celní ochranu československého automobilového průmyslu.

Klement se kromě rozvoje českého automobilového průmyslu zasloužil i o elektrifikaci Mladoboleslavska, když se podílel na výstavbě vodních elektráren na Jizeře. Byl také členem představenstva Živnostenské banky a statutárních orgánů několika dalších firem. V letech 1928 až 1935 působil v zemském zastupitelstvu. Věnoval se i charitě, například v Mladé Boleslavi založil a financoval Sirotčinec manželů Klementových. Poté, co 13. srpna 1938 zemřel, připadla většina jeho majetku spolkům a nadacím.

ČTK
  • 0Diskuse

Najdete na Lidovky.cz