8. května 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Auto

Teslou do Paříže: Jsme v cíli. Auto chtělo proti plánu víc elektřiny, cestou pekelně pršelo

Cesta redaktora LN z Prahy do Paříže elektromobilem Tesla S. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Cesta redaktora LN z Prahy do Paříže elektromobilem Tesla S. | foto: Roman Šitner/LN

Rozhodli jsme se vyzkoušet, jak se jezdí americkým elektromobilem Tesla Model S. Právě jeho dojezd a rychlost dobíjení by měla za pár let mít i běžná elektrická auta. Cestu redaktora Lidových novin do Paříže sledujeme v online reportáži.

Tesla je dnes průkopník a díky svým nadstandardním parametrům vytváří dojem, že jde o auta bez kompromisů. Evropa je poseta dobíjecími stanicemi značky označované jako supercharger, které jsou dvakrát až třikrát rychlejší než u jiných elektromobilů. Baterie tesly jsou navíc výrazně větší.

V principu dnešní vozy Tesla ukazují, jak budou elektromobily dalších značek vypadat za pár let. Kde je dnes Tesla, tam míří další značky včetně Škody. Dojezdy a nabíjení tesly má být být během dalších let běžné i u konkurenčních elektromobilů. Cílem je dojet tisíc kilometrů z Prahy do Paříže Teslou S a následně se po přenocování ve Štrasburku vrátit. Na takové cestě už by se mělo ukázat, jaká úskalí elektrické cestování přináší.

Na první pohled se zdá, že cesta napříč Evropou nebude problém. Auto má velký dojezd a rychle se dobíjí. Po trase je také dostatek rychlodobíjecích stanic značky. Naivně jsme čekali, že se to nebude výrazně lišit od cesty autem se spalovacím motorem. Pro dobití by teoreticky na tisíci kilometrech mohly stačit dvě zastávky.

Jenže si stačilo cestu naplánovat. Při rychlosti 130 kilometrů za hodinu je ideální nabíjet hned na pěti stanicích, na každé zhruba půl hodiny. Každých 200 kilometrů bude třeba zastavit. Méně dobíjení by časovou úsporu nepřineslo, je lepší rychle dobít méně energie a jet 200 kilometrů, než dlouze dobíjet na 300 kilometrů. Čím je baterie plnější, tím je pomalejší její plnění. Ideální je mít v baterce energie na dojetí k další stanici plus nějakou rezervu.

V případě tesly nedává smysl ani pomalejší cestování. Je lepší jet 130 kilometrů za hodinu a u zásuvky se zdržet déle. Vyšší rychlost se - alespoň podle plánovače - na dojezdu projevuje už jen málo. Například přejetí Německa stopadesátikilometrovou by přineslo - teoreticky - jen čtyři minuty k dobru. U naftového auta by to teoreticky mohlo přinést až půlhodinovou úsporu (v provozu samozřejmě nereálnou).

Zastavit každých necelých dvě stě kilometrů na půl hodiny je sice ideální pauza, má to však své ale. Tím prvním je, že je potřeba zastavit na konkrétních místech. A ne podle toho, jak se posádka cítí nebo podle toho, komu se chce právě na záchod. Problémem je, že každý supercharger má jiné okolí. Někde je poblíž jen hotel, jinde obchodní centrum, v jiném případě je to běžné dálniční odpočívadlo.

Uvidíme, jak snadné bude na každém z těchto míst strávit alespoň půl hodiny a jak velké kompromisy budeme muset nakonec po cestě dělat.