Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Na posledním měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Základní úroková sazba je tak aktuálně nejvyšší od od počátku roku 2002. Zároveň šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
„Nejpravděpodobnější variantou je zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, ale nelze vyloučit ani výraznější zvýšení o 0,75 procentního bodu. Někteří centrální bankéři navíc avizují, že pět procent není za současné situace strop,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Hlavním důvodem zůstává podle něj prudký růst spotřebitelských cen.
„Původní předpoklady o kulminaci spotřebitelské inflace v prvním čtvrtletí letošního roku jsou pasé a nyní lze očekávat, že se na inflační vrchol dostaneme až na přelomu druhého a třetího čtvrtletí. A inflace rozhodně nebude kulminovat mezi deseti až 11 procenty, ale minimálně v rozmezí 13 až 15 procent a bohužel nelze zcela vyloučit ještě vyšší růst,“ dodal Novák.
Hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil očekává ve čtvrtek zvýšení základní sazby o 0,5 procentního bodu. Zajímavá přitom podle něj bude zřejmě diskuze centrálních bankéřů. České ekonomice totiž hrozí stagflace, což je kombinace vysoké inflace a nízkého nebo žádného ekonomického růstu. „Pokud zasáhne (pozn. rada ČNB) proti inflaci dalším zpřísněním politiky, bude kritizována za udušení již tak chatrného ekonomického růstu. Pokud ve jménu předcházení recesi politiku nezpřísní, zpronevěří se svému primárnímu mandátu,“ vysvětlil Hradil.
„Na dalším zasedání očekáváme navýšení hlavní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. ČNB tím bude reagovat na inflační tlaky naakumulované v ekonomice ještě před vypuknutím války na Ukrajině, která je dalším inflačním šokem, ale i na zvýšená inflační očekávání v kontextu aktuální situace,“ uvedl rovněž analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
Výhled do dalších měsíců je podle něj velmi nejistý, protože bude záviset nejen na délce válečného konfliktu na Ukrajině, ale i způsobu jeho ukončení. „Očekáváme, že inflace bude ještě sílit a začátkem léta dosáhne úrovně mezi 13 až 14 procenty, což samo o sobě navyšuje šanci ještě vyšší úrovně úrokových sazeb,“ dodal.
Pět procent měl být strop
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že před válkou na Ukrajině bankovní rada považovala jako určitý strop úrokových sazeb pět procent.
„Poslední vyjádření představitelů ČNB však naznačilo, že sazby vzhledem k inflačnímu výhledu půjdou patrně dále nahoru, a to i nad pět procent. ČNB v tomto ohledu však není osamocená, polská centrální banka patrně také směřuje se sazbami k šesti procentům, v případě Maďarska trhy odhadují růst sazeb až k osmi procentům,“ uvedl. Seidler očekává, že rada ČNB ve čtvrtek sazby zvýší o 0,75 procentního bodu.
„Očekávám, že základní sazba dosáhne na konci března hodnoty pět procent, možná i 0,25 procentního bodu více. Bankovní rada bude tímto muset reagovat na nové inflační impulsy vyvolané konfliktem na Ukrajině i na tlaky k oslabení koruny vzhledem k rostoucí nejistotě v Evropě. I po takovém kroku budou reálné úrokové sazby vzhledem k inflaci hluboko negativní,“ uvedl ekonom a partner PwC Petr Kříž.
Čtvrtečního jednání rady se zúčastní všech sedm jejích členů.
ČNB zvedla úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší za dvacet let:
25. června 2013 |
