Zájemci o tradiční povolání se musí přihlásit do kurzu Arte del Gondoliere (Umění gondoliérů), což je však podmíněno schopností ovládat loď, píše The Guardian. Pokud to neumí perfektně, musí alespoň prokázat základní dovednosti a talent. „Umění ovládat gondolu je základem a pomáhá s prvním výběrem,“ uvedl předseda benátské asociace gondoliérů Andrea Balbi.
Výcvik je velmi přísný a náročný. Začíná třiceti hodinami teoretické výuky, během níž se zájemci naučí lodní obdobu silničního zákona. Učí se také anglicky a francouzsky a o historii, kultuře a umění Benátek. Zvláštní důraz je kladen na architekturu města a roli vodních kanálů.
Teprve po teorii přichází na řadu praxe. Studenti stráví deset hodin řízením gondoly pod vedením gondoliérského mistra.
Povolání gondoliéra je součástí Benátek již od roku 1094, připomíná britský deník. Jedenáct metrů dlouhá plavidla byla po staletí hlavním dopravním prostředkem, původně je využívaly hlavně nižší vrstvy společnosti. Aristokraté s nimi začali jezdit až ve 14. století, když město zakázalo jízdu na koni úzkými uličkami města. V 16. století se po Benátkách plavilo odhadem 10 tisíc gondol.
Dnes je v Benátkách 433 gondoliérů, z toho 14 žen. Dříve to byla výhradně mužská profese, jejíž prestižní licence se obvykle dědily z otce na syna. Nyní je však toto povolání přístupné každému, kdo je občanem Evropské unie a je plnoletý. První ženou gondoliérkou se v roce 2009 stala Giorgia Boscolo.
Mladí chtějí jen selfie
Odhaduje se, že Benátky ročně navštíví 30 milionů návštěvníků. Proto jsou také gondoliéři tolik žádaní. Podle předsedy asociace gondoliérů Balbiho ale není ani tak důležité najít nové zaměstnance, jako spíše udržet profesi v chodu.
„Dochází teď ke generační výměně. Lidé odcházejí do důchodu a je třeba je nahradit,“ řekl. „Pořádáme vzdělávací kurzy, kdykoli je potřeba. Lidé, kteří se k této profesi hlásí, to dělají proto, že milují Benátky a jsou přesvědčeni, přenášejí dál tradice gondol a města.“
Gondoliéři často bojovali za zachování své profese. Když Benátky v 80. letech 19. století zavedly veřejnou vodní autobusovou dopravu, gondoliéři poprvé stávkovali. I dnes často protestují proti vodním taxíkům a rychlým člunům. Tvrdí, že jejich bezohledná jízda ohrožuje životy, protože zvedají vlny, které rozkývají menší plavidla.
Balbi je gondoliérem již 30 let. Za tu dobu byl svědkem růstu turistického ruchu a měnících se potřeb cestujících.
„Obvykle se setkáte s tím, že mladí si chtějí pořizovat pouze selfie,“ popsal. „To rodiny nebo lidé starší 30 let projevují větší zvědavost a chtějí znát historii města a vědět, jak bylo postaveno.“
Skupina čínských turistů, která si pořizovala selfie, byla loni v prosinci tak nadšená, že nedbala gondoliérova příkazu, aby si sedla, vyvedla plavidlo z rovnováhy a přepadla přes palubu. Gondoliér, který se zrovna pokoušel o složitý manévr během navigování lodi pod mostem poblíž náměstí svatého Marka, také skončil ve vodě. Pak se vydal zachránit své pasažéry.
Aby se podobné incidenty neopakovaly, budou se účastníci školení učit klíčová slova i v neevropských jazycích.
Podle Balbiho je o kurz, který stojí více než tisíc eur, takový zájem, že nehrozí, že by profese gondoliérů zanikla. „Aby zemřela profese, musely by nejdřív zemřít Benátky,“ říká.
12. srpna 2024 |
