Menší pumpy mimo hlavní tahy, které i dříve prodávaly pod cenovými stropy stanovenými ministerstvem financí, s přeceněním nespěchaly.
Například čerpací stanice Petrol v Davli prodávala i v pondělí kolem sedmé ráno za víkendové ceny: litr základního naturalu za 40,50 korun, naftu pak za 38,50. Podobně v nedalekých Měchenicích u MS-OIl se cena benzinu držela ráno na víkendových 39,90 korun za litr a nafty na 36,90.
Výraznější posun přišel na dálnicích a hlavních tazích. „Tyto čerpačky mají odlišnou obchodní strategii, vyšší provozní náklady, ale také umožňují vlastníkům generovat vyšší zisky. Je potřeba připomenout, že vyšší ceny na atraktivních místech jsou obecným principem, který se týká většiny zboží a služeb, tedy nejen pohonných hmot, jakékoli doby a jakékoli země, ve které funguje svobodný volný trh,“ uvedl šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.
Pumpa MOL u smíchovské výpadovky na Strakonice sice podržela benzin na víkendových 43,40, naftu ale zvedla na 44,50. To odpovídá započtení navrácené daně. Přes den přidala daň a navíc další korunu k ceně nafty i dlouhodobě nízkomaržová síť Tank ONO: z 37,50 podražila na 40,90.
Jinde byla úprava cen pozvolnější. Například v Průhonicích u dálnice D1 platily v pondělí před desátou stále víkendové ceny. Například u Orlenu byl litr nafty za nezměněných 42,10 a natural za 43,40. Ceny dopoledne neměnila ani čerpačka Pumpa. Průhonické Makro zdražilo naftu o dvě koruna na litr na 40,50, což byla i zdejší cena naturalu. Nedaleká čerpačka PRIM zdražila naftu o korunu na 40,90.
Orlen v Praze u Lihovaru zvedl ceny až v průběhu dne a zdražil naftru ze 40,50 na na 41,90 a natural ze 41,90 na 42,90 Kč za litr.
Pokud by platila cenová regulace i v pondělí 20. července, byla její výše u motorové nafty po znovupřipočtení daně 44,48 Kč za litr, u benzinu byl strop pro víkend stanoven na 43,41 korun a daň se neměnila.
Růstu cen nahrává i fakt, že vláda ukončila regulaci v okamžiku, kdy kvůli obnoveným americkým útokům na Írán cena ropy i ropných produktů na mezinárodních trzích znovu roste. Kromě napětí na Blízkém východě pak na zdražování podle odborníků tlačí i ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu, což vede k poptávce po palivech na mezinárodním trhu ze strany Ruska.
„Suché léto pak způsobuje problém se splavností Rýna, čímž je omezena produkce některých německých rafinerií a zásoby ropných produktů v regionu střední, severní a severozápadní Evropy dosahují proti pětiletému průměru stále velmi nízkých hodnot,“ konstatuje Indráček.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové však už k pokračování státních zásahů není důvod. „Cenovou regulaci lze provádět jen tehdy, když trvá mimořádná tržní situace. Ta podle našeho názoru nyní pominula,“ uvedla minulý týden. Připustila, že na Blízkém východě přetrvává napětí, světové trhy ale na vývoj podle ní reagují uměřeně. Česko má nyní jedny z nejnižších cen paliv v Evropské unii a ke konci regulatorních opatření přistupují i okolní země, což podle Schillerové potvrzuje, že situace na trzích se stabilizuje.
„Načasování platnosti stropů se mi zdá velmi ironické. Stropy byly zavedeny ve chvíli, kdy ceny pohonných hmot začínaly klesat, a ruší se právě nyní, kdy opět rostou. Velkoobchodní ceny paliv už proti červnovým minimům vzrostly o více než třetinu a situace na Blízkém východě zůstává křehká. Další vývoj proto bude záviset především na ceně ropy, rafinérských maržích a kurzu koruny k dolaru,“ míní však analytik XTB Jiří Tyleček.
Kvůli časovému souběhu konce cenových stropů a obnovenému konfliktu v Íránu se reakcí vlády i veřejnosti obává i Indráček. „Když byla regulace k 8. dubnu zavedena, vláda se pochválila, jak se tím cena stabilizovala a pak začala dokonce klesat. Ceny na českém trhu ovšem v podstatě nerostly již od 25.3. a k poklesu cen došlo zejména kvůli jednání mezi USA a Íránem. Nyní jsme v opačné situaci, vláda končí regulaci a ceny významně rostou. Nelze vyloučit komentáře, že sotva cenová regulace skončila, čerpačky se zase utrhly,“ říká.
