Kdyby byl bitcoin zemí, v žebříčku spotřeby energie by obsadil 68. místo a umístil se těsně za Ománem. Vyplývá to z indexu energetické spotřeby, který spočítal server Digiconomist.net. Konkrétně bitcoin podle odhadu spotřebuje 25,76 TWh elektřiny za rok.
Apple platí ze zisku mimo USA daně jen jedno až sedm procent |
Česko v roce 2016 podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) spotřebovalo 72,4 TWh a energie potřebná pro těžbu bitcoinu by tak dokázala pokrýt asi 36 procent roční spotřeby země. Digiconomist například odhaduje, že by vystačila pro zhruba 2,4 milionu amerických domácností.
  |
Bitcoin navíc není jedinou digitální měnou. Těch vznikly v posledních letech stovky, i když žádná nedosahuje významu a velikosti původní měny vzniklé v roce 2009. Druhou největší digitální měnou je nyní Ethereum, jehož energetická náročnost se podle Digiconomistu vyšplhala na 9,63 TWh, což ji řadí na 96. místo v žebříčku zemí za Trinidad a Tobago.
Bitcoin
|
Digitální těžba
Rostoucí spotřeba energie pramení ze samotné podstaty bitcoinu. Digitální měna není centralizovaná jako tradiční elektronické platební systémy, za kterými stojí banky. Místo toho se jedná o síť, jež udržují uživatelé, nazývaní „těžaři“, kteří bitcoinovému systému propůjčují výkon svých počítačů.
Ty pak pak provádějí složité výpočetní úkony, kterými ukládají proběhlé transakce do takzvaných bloků, čímž zajišťují jejich nevratnost. Jeden z uživatelů, který se podílí na vytvoření bloku, dostane odměnu v podobě nových bitcoinů. Čím více síly uživatel připojí, tím větší má šanci odměnu získat.
Neplatí ale, že by si tím úkol zjednodušoval. Síť je nastavena tak, aby se obtížnost těžby zvyšovala s přibývajícím výkonem těžařů. Už dávno tak neplatí, že by se bitcoin těžil na běžných domácích počítačích. Místo toho se využívá specializovaná technika, která má mnohem vyšší výpočetní sílu. Někteří podnikatelé navíc provozují celé haly plné podobných zařízení.
Nároky na spotřebu energie tak ženou těžaře do míst s dostatkem levné elektřiny a snadného odvodu tepla z místností díky chladnějšímu klimatu. Velké „bitcoinové těžební farmy“ tak vyrostly například na Islandu nebo v Číně, kde se bitcoin těží i v tibetských horách, kde využívá přebytek energie z tamních vodních elektráren.
Prudký růst
Ve středu odpoledne se podle serveru Coindesk jedna „mince“ bitcoinu obchodovala za zhruba 7500 dolarů (přes 160 tisíc korun). Ještě na začátku roku byl přitom kurz digitální měny zhruba tisíc dolarů. Jen za poslední měsíc přitom připsala zhruba tři tisíce dolarů. Celková hodnota všech bitcoinů v oběhu je nyní podle serveru Coinmarketcap přes 125 miliard dolarů (asi 2,76 bilionu korun).
Za růstem v posledních týdnech stojí hlavně oznámení amerického burzovního operátora CME Group, který řekl, že ještě letos začne obchodovat s termínovanými kontrakty na bitcoin. To, že se obchodů s digitální měnou ujme takto velká instituce, dává bitcoinu jistou míru legitimity ve finančním světě a zvyšuje tak zájem investorů.
