Blízkovýchodní region patří mezi nejsušší oblasti na planetě. Řeky zde až na výjimky nenajdete, a i zásoby podzemní vody jsou velmi omezené. I proto jsou státy Perského zálivu závislé na technologii odsolování mořské vody. Pokud ale válka proti Íránu bude dál eskalovat, mohou se právě tyto technologie stát terčem ničivých útoků, píše CNN.
Díky technologii odsolování mohou v zemích Perského zálivu vyrůstat velkoměsta s miliony obyvatel, obří vodní parky nebo dokonce kryté sjezdovky. „Místní jsou na odsolování mořské vody jednoduše závislí. Jinou možnost prakticky nemají,“ potvrzuje obavy ekonom Nader Habibi.
Závislá jsou hlavně velká města
Data hovoří jasně. V Kuvajtu se díky odsolování získává až 90 procent pitné vody, v Bahrajnu jde o 85 procent a v případě Saúdské Arábie je podíl sedmdesátiprocentní. Velká města jako Dauhá, Dubaj nebo Abú Zabí jsou na technologii odsolování mořské vody závislá téměř ze 100 procent.
Tato skutečnost ale znepokojuje i místní. „Pokud bych byla nepřítel, zaměřila bych se na pitnou vodu. Nic cennějšího nemáme,“ prozradila své obavy pro CNN i Sofia, která žije ve Spojených arabských emirátech.
To, že jde o reálnou hrozbu, potvrzuje i vývoj situace z posledních dnů. Bahrajnské úřady totiž oznámily, že íránský dron jedno takové zařízení na odsolování mořské vody v zemi poškodil. Dodávky pitné vody do domácností v Bahrajnu sice narušeny nebyly, což ale neznamená, že by se tyto útoky nemusely v blízké době opakovat.
Podobné důsledky jako u jaderné bomby
Experti soudí, že pokud by Írán takový útoky prováděl cíleně, znamenalo by to v praxi dramatickou eskalaci konfliktu. „Šlo by o jasné porušení mezinárodního práva a válečný zločin,“ tvrdí vysokoškolský pedagog Laurent Lambert. Dodává, že v zemích Perského zálivu jsou zásoby pitné vody jen na několik málo týdnů.
Pokud by k útoku přece jen došlo, musela by se cíleně omezit spotřeba vody. Očekává se, že by se zavřely aquaparky, platila by omezení pro napouštění bazénů a následně by na nedostatek pitné vody musely zareagovat také průmyslové a zemědělské podniky.
Zkušenosti z války na Ukrajině ukazují, že takové útoky nemusí být ojedinělé. Podle CNN totiž Rusko od roku 2022 provedlo více než 100 útoků na ukrajinskou vodohospodářskou infrastrukturu. Podobné incidenty byly patrné i v Pásmu Gazy. „Voda se čím dál častěji stává vojenským cílem,“ říká politoložka Marwa Daoudyová.
Už zpráva CIA z roku 2010 varovala, že případné útoky na desalinizační zařízení ve státech Perského zálivu mohou být velmi vážné důsledky. „Bylo by to podobné, jako kdyby Írán sáhl po jaderné zbrani. Následky by byly obrovské,“ doplňuje historik Michael Christopher.
Podle CNN se navíc odsolovací zařízení v zemích Perského zálivu často nacházejí v blízkosti přístavů, elektráren i další důležité infrastruktury. Pokud by tedy Írán cílil na tato zařízení, útoky by velice pravděpodobně způsobily i další ničivé škody, uzavírá portál.
