To vše vyplývá z koncepcí kandidátů na místo generálního ředitele v dalších šesti letech. Dosud střežené dokumenty ovšem nezveřejnila televizní rada, která nového šéfa ČT vybírá - a o plánech kandidátů chce veřejně mluvit až v půli května -, unikly neoficiálně na web.
Co konkrétně navrhují ti kandidáti, kteří už mají manařerské schopnosti s řízením televize, veřejnoprávní či soukromé?
Jana Bobošíková (od roku 2004 europoslankyně, v Č(S)T pracovala v letech 1989-1992 a 1994-1998, během televizní krize byla od prosince 2000 do února 2001 ředitelkou zpravodajství, 2001-2004 moderovala diskusní Sedmičku na Nově, loni byla kandidátkou KSČM na prezidentku republiky): Navrhla zrušit reklamu, televizi financovat ze státního rozpočtu či fondů EU a nechat ji kontrolovat „Úřadem pro kontrolu hospodářské soutěže“ (doslovný citát). Do půl roku od nástupu Bobošíkové by ČT vedl tým sedmi manažerů, do roka by propustila pětinu zaměstnanců. Do roku 2012 by chtěla jednotlivé programové okruhy ČT obsahově i finančně přeskupit na základě výsledku sčítání lidu podle Českého statistického úřadu. ČT1 by tak nabízela "mix žánrů a témat pro většinovou populaci", ČT2 "pro menšinovou populaci", ČT24 by zůstala "zpravodajsko-publicistická" a ze sportovní ČT4 by postupně vznikl kanál ČT Lektor, na němž by se sport doplnil „edukativně kulturním obsahem“. Vznikal by i pátý kanál Občan, který by mohl odstartovat do roku 2013. Generální ředitelka i Rada ČT by obhajovala a vysvětlovala svá rozhodnutí "v kontaktním pořadu".
Dušan Chmelíček (od února do prosince 2000 byl generálním ředitelem televize, odvolala jej Rada ČT po opakované kritice. Do ČT přišel za svého předchůdce Jakuba Puchalského, vedl právní útvar a později byl ředitelem pro strategický rozvoj. Poté pracoval jako náměstek ministra informatiky a šéf organizace Testcom): Základním strategickým cílem vídí společenské postavení veřejnoprávní televize. "ČT je jen jedna," zdůrazňuje dále, jednotlivé programy - dosud prý "obsahově uzavřené solitéry" - by měly být lépe propojeny jednotnou programovou linkou a měly by víc "o sobě vědět". Budovat další dva digitální kanály, jak to stojí v existujících dlouhodobých plánech ČT, považuje Chmelíček za "ekonomicky neúnosnou zátěž, kterou nevyvažuje míra přínosu těchto kanálů v oblasti služby veřejnosti". Tratí se prý i na nákladech na provoz ve stávajících prostorech, řešení se tak nabízejí "od prosté dislokace až po samotné opuštění některé z budov". Chmelíček plánuje "personální a procesní audit", ne ale "bez participace Nezávislé odborové organizace".
Hynek Chudárek (výkonný ředitel a člen představenstva
hudební stanice Óčko. Do tehdejší Stanice O přišel krátce po jejím začátku v roce 2002 a stal se jedním z akcionářů. Ve vedení televize zůstal i poté, co ji v roce 2005 ovládla společnost MAFRA(vydává i LN). Před vstupem do médií působil ve firmě vyrábějící CD): Navrhuje "návrat k původnímu poslání ČT jako plnohodnotné instituce veřejnosti", od něhož se v posledních dvou letech údajně odchýlila a pustila se "do nesmyslné soutěže se soukromými televizemi o sledovanost". Přitom ČT podle Chudárka má vyrábět, nakupovat a zařazovat pořady do vysílání tak, "jak by to komerční televize z důvodu malého zisku nikdy neudělaly". Navrhuje též programovou restrukturalizaci. Snížením stávajícího počtu 14 ředitelů (13 + vedoucí právního útvaru) na polovinu by chtěl ušetřit desítky milionů korun, dalších několik stovek milionů pak snížením počtu zaměstnanců, "v prvním kole minimálně až o jednu třetinu". Úspory chce hledat v řadě jiných oblastí, včetně prostředků vydávaných na ČT4 Sport. Dále zdůrazňuje digitalizaci a přechod na HD. A chce televizi otevřít nezávislým tvůrcům: "Vývoj nemohou dělat ti, kteří již několik let prokazují, že jej neumí a místo jim slouží jen k tomu, aby prosadili 'své' pořady."
Jiří Janeček (od července 2003 generální ředitel ČT): Plánuje v televizi "zkvalitnit program" a lépe jej zacílit na menšiny, vytvořit prostor pro mladé a nezávislé tvůrce, posílit zpravodajství a víc ho regionalizovat, zlepšit výběr poplatků od diváků, vydělávat v rámci "nových obchodních příležitostí" či dokončit digitalizaci a přechod na HDTV. V letech 2009-2015 chce ušetřit přes 4,5 miliardy korun restrukturalizací instituce a "optimalizací" zaměstnanosti i vlastní výroby.
Jana Kasalová (bývalá ředitelka vlastní tvorby a programová ředitelka televize Prima. Mimo jiné také působila jako redaktorka Mladé fronty a spoluzakládala časopis Reflex. Byla reportérkou pořadu Na vlastní oči a dramaturgyní Tabu na Nově. O křeslo ředitele ČT se již neúspěšně ucházela): Považuje za nezbytné řešit tři oblasti, a sice skryté rezervy v hospodaření (například "vyrovnat se se zděděným molochem množství drahých budov" či zefektivnit "zadávání provozu zakázek"), řízení a strukturu programů (jednotlivým programům podle Kasalové chybí zřetelnější profilace, aby se v nich divák lépe orientoval) a zpravodajské a publicistické priority (míní, "jakoby ti nejlepší a nejzkušenější novináři neměli o práci v ČT příliš zájem", což prý pak z obrazovky působí, jakoby převažovaly dvě skupiny lidí, "začátečníci a nedotknutelní"). Na současný trend, který by případně jen korigovala, by navázala v oblasti digitalizace. V nejvyšších patrech "Česká televize nepotřebuje čistku", Kasalová by proto management jen "vhodně doplnila" a posílila systém manažerského řízení.
Petr Klimeš (od listopadu 2002 do července 2003 byl prozatímním ředitelem ČT, v roce 2003 se neúspěšně ucházel o post generálního ředitele. Do televize přišel v březnu 2002 jako finanční ředitel, předtím byl mj. manažerem v plynárenské společnosti Transgas. Z ČT odešel do Aera Vodochody, kde byl od července 2005 do ledna 2007 prezidentem firmy): Čtyři programy ČT si představuje jako publicisticko-zpravodajský, kulturní, výchovně-vzdělávací a sportovní. Zřídil by funkce intendantů - v čele každého z programů by stál jeden člověk, který by nesl plnou dramaturgickou i producentskou odpovědnost za jeho obsah i náklady. Oddělil by činnost ředitelství televize (coby "vysílatele") od produkčních (tvůrčích) skupin, které by mu přímo nepodléhaly.
Radomír Pekárek (někdejší šéf tehdy ještě neexistující digitální televize Barrandov, která začala vysílat letos 11. ledna): Požaduje, aby v případě televize veřejné služby "hospodaření se svěřenými prostředky bylo skutečně průhledné a ne sestavované ve smyslu překračování socialistických plánů". Další jeho výzvou je "orientace na výrazné zlepšení image České televize". Volá po jasné programové profilaci jednotlivých kanálů: "Dominantou se v uplynulých 18 měsících staly především historické reprízy a publicistika, která se snaží přizpůsobit klasickému pojetí bulváru". Pekárek volí cestu spolupráce s FAMU a svazy výkonných umělců. Oblast ekonomiky a výroby chce podrobit celkovému nezávislému auditu, který by "zodpověděl pochybnosti, které panují kolem 'bezproblémových' statistik".
