Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Bobošíková mohla být nastrčená, říká exšéf Rady ČT

Média

  13:02
PRAHA - "Překvapilo mě, jak málo podkladů rada po kandidátech vyžadovala. Na základě těchto materiálů se nedalo kvalifikovaně rozhodovat a prezentace kandidátů měla minimální výpovědní hodnotu," říká v rozhovoru pro Lidovky.cz bývalý šéf Rady ČT v letech 1997 - 2000 a mediální expert Jan Jirák.

Staronový šéf České televize Jiří Janeček s předsedou Rady ČT Jiřím Baumrukem po včerejší volbě. foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny

Lidovky.cz: Jako předseda Rady ČT jste zažil nejprve volbu Jakuba Puchalského v roce 1998, poté i zvolení Dušana Chmelíčka generálním ředitelem ČT v roce 2000. Lišily se od té včerejší?
Pro mě bylo překvapivé, jak málo podkladů rada chtěla po kandidátech. Už v 1. kole byly podkladové materiály omezeny dost prostorově. Mám pocit, že to nebyly úplně podklady, na jejichž základě by se dalo kvalifikovaně rozhodovat. Prezentace, která včera před radou probíhala, měla minimální výpovědní hodnotu. Navzdory všem těm zkušenostem nevím, jak výběr generálního ředitele udělat, aby byl opravdu průkazný.

Kdo je Jan Jirák

Jan JirákJan Jirák působí na katedře mediálních studií FSV UK při Univerzitě Karlově. Věnuje se studiu role médií v současné společnosti. V první polovině 90. let přispíval fejetony do Lidových novin. Od roku 1996 do roku 1999 byl šéfredaktorem odborného profesního časopisu KMIT věnujícího se problematice médií a novinářské práce. V letech 1997 - 2000 byl předsedou Rady ČT. V průběhu 90. let přednášel a působil na několika univerzitních pracovištích v Evropě a USA.

Lidovky.cz: Myslíte, že je možné najít řešení, při kterém by radní v budoucnu nevolila Poslanecká sněmovna a tím se omezil politický vliv na radu?
Ať bude rada volena jakýmkoliv způsobem, vždycky bude problematické, jak zorganizovat výběr ředitele, aby měl nějakou průkaznou hodnotu. To, že je rada takto bezprostředně navázána na Poslaneckou sněmovnu, je velmi neblahá záležitost. Dokonce si myslím, že současná vazba je větší i formálně, než byla dřív, protože způsob navrhování a výběru kandidátů je po televizní krizi z přelomu let 2000 a 2001 velmi nešťastný.

Lidovky.cz: Co inspirace v zahraničí?
Mohli bychom si vzít příklad z Německa. Jejich model funguje tak, že relevantní společenské organizace přímo posílají své lidi do televizní rady. Jde o široké spektrum, od politických stran až po církve. Umím si však představit, že by to u nás bylo předmětem nerůznějších stranických tahanic. Momentálně podle mě není česká společnost ve stavu, kdy by mohla vytvořit fungující model.

Lidovky.cz: Kandidát Jiří Janeček získal po 2. kole včerejšího hlasování 9 hlasů od radních. Po dlouhé přestávce pak měl hlasů najednou 10 a stal se tak opět ředitelem ČT. Připadal vám průběh volby standardní?

Mám pocit, že v radě (ČT) byla poměrně silná vůle to za každou cenu teď dořešit a zvolit nového generálního ředitele. Zdá se, že průběh volby vcelku standardní byl.

Lidovky.cz: Myslíte, že si radní mezi sebou říkají, jakému kandidátovi dají svůj hlas?
Je to tak malá skupinka lidí, kteří o sobě patrně vědí, jak kdo hlasoval. Ono se to postupem času rozkřikne. Jeden to o sobě řekne, další si to řeknou mezi sebou a za chvíli se to dá sestavit. Mně připadá, že volba byla spíš podstatná z lidského hlediska. To znamená, že nechtěli riskovat změnu. Žádný z kandidátů nebyl tak průrazný, aby se změna ředitele dala jednoduše obhájit. Myslím si, že v té delší pauze mezi druhým a třetím kolem mohlo proběhnout něco jako cvičné hlasování, ve kterém se ukázalo, že se chybějící desátý hlas našel.

Lidovky.cz: Co říkáte na fakt, že Jana Bobošíková neobdržela jediný hlas?
Vemte to tak, že mezi kandidáty, kteří nepostoupili do finálové pětice, mohl být někdo, kdo by v případě postupu měl šanci získat hodně hlasů. Tím pádem si část členů rady mohla pojistit jeho nepostoupení tím, že nechala postoupit někoho jiného. Takové neformální koalice mohou při podobných hlasováních vznikat. Neperspektivní Bobošíková tak mohla z původních devatenásti kandidátů do finálové pětice postoupit, protože se vědělo, že poté už ji nikdo hlas nedá. Mohlo to teda být opravdu tak, že v první volbě mezi devatenácti kandidáty byl někdo, koho rada potřebovala vyoutovat.

Lidovky.cz: Působil jste jako předseda Rady České televize několik let. Jak je to s vlivem politiků na tuto Radu?
Jsem přesvědčen, že politický vliv je tam vždy a nemůže nebýt.

Lidovky.cz: Skutečnost, že předseda současné Rady ČT Jiří Baumruk byl mluvčím pražské ODS, Jan Brandejs radil Jiřímu Paroubkovi nebo Alena Svobodová seděla v Poslanecké sněmovně za KSČM, je trochu zarážející. Nejsou jediní, kdo má v radě návaznost na politické strany. Bylo to podobné, když jste radu vedly vy?
To byla trochu jiná sestava. Nemůžu však popřít, že za mě, i poté, co jsem skončil, jsem viděl, kolik lidí bylo různým způsobem svázáno s politickými stranami.

Lidovky.cz: Bylo tedy i za vás normální, že si radní telefonovali a stýkali se s politiky, kteří tak nepřímo ovlivňovali chod České televize?
Úplně normální to asi nebylo. Když o tom však dnes přemýšlím zpětně, tak si myslím, že u části členů (Rady ČT) nějaké konzultace s politiky probíhaly.

Lidovky.cz: Radní Helena Fibingerová včera po 1. kole hlasování, kdy Jiří Janeček obdržel 12 hlasů, otevřeně zajásala. Myslíte si, že by radní měli takto otevřeně dávat najevo svou přízeň favorizovanému kandidátovi?
Na jednu stranu to můj šálek čaje není. U sebe bych takové jednání viděl nerad. Na druhou stranu je možná lepší, když jsou radní jasně čitelní. Vím, co si o nich mám myslet. Otevřenost mě tedy neuráží.

Lidovky.cz: Tak výrazná otevřenost fungovala i za vás?
Tehdy nebyl takový problém. Určitá ostražitost proti Mathému byla kolektivní. Mohly ji však způsobit různé motivy. To je nejhorší, že člověk do těch devíti lidí (pozn. redakce: za Jiráka měla Rada 9 členů, nyní má členů 14) nevidí.