Rozhodnutí společnosti vedlo ke kritice ze strany skupiny na ochranu zaměstnanců We Are Somebody a člena městské rady v Minneapolisu, kteří vyzvali k bojkotu jejích obchodů. „Cílem kampaně by bylo poškodit prodeje společnosti a zabránit Targetu, aby profitoval z výrobků společností vlastněných menšinami,“ uvedli obhájci.
Černošské společnosti a podnikatelé však vyjádřili s bojkotem nesouhlas, protože by tím přišli o tržby a ztrátu zviditelnění u spotřebitelů, což by nakonec více poškodilo tyto značky než samotného prodejce. Informuje o tom agentura Reuters.
„Pokud se všichni rozhodneme bojkotovat, postihne to tolik z nás a naše tržby klesnou - naše podnikání bude poškozeno,“ uvedla v příspěvku na Instagramu Tabitha Brownová, herečka, jejíž kuchyňské potřeby se prodávají v Targetu. Společnost Target na žádosti o komentář k výzvám k bojkotu bezprostředně nereagovala.
Na základě předchozích snah o inkluzivitu si společnost Target v roce 2022 stanovila cíl, že do roku 2025 poskytne černošským podnikům finanční závazek ve výši více než dvou miliard dolarů (48 miliard korun) a že ve svých obchodech bude mít více než 500 černošských značek.
„Target je o penězích,“ řekla April Showersová, zakladatelka a šéfka značky hraček, oblečení a domácích potřeb Afro Unicorn. „Společnost Target nehodlá odstranit žádný z našich výrobků, pokud se jim daří, takže vás nabádáme, abyste se svými penězi nakládali strategicky.“
Bojkot společnosti Target by také mohl poškodit růstový potenciál černošských značek kvůli snížené viditelnosti a geografickému působení, pokud by jejich výrobky začaly být vyřazovány z téměř dvou tisíc prodejen řetězce a z jeho internetových stránek.
„Pokud nebudete kupovat naše výrobky v Targetu, zruší nás ze svých regálů a donutí nás vykoupit zpět výrobky, které od nás již zakoupili,“ uvedla v neděli na svém instagramovém účtu černošská značka panenek Beautiful Curly Me.
Konec éry
Kroky společnosti Target, které vznikly po protestech Black Lives Matter a zabití George Floyda v roce 2020, byly doprovázeny iniciativami, které měly pomoci zaměstnancům z řad menšin v jejich kariérním postupu, diverzifikovat dodavatele a zajistit, aby obchody byly vstřícné k zákazníkům z řad LGBTQ, černochů, Asiatů, veteránů a zdravotně postižených.
V té době se k tomuto trendu přihlásilo mnoho amerických společností. Situace se však změnila, včetně rozhodnutí Nejvyššího soudu proti afirmativní akci a zvolení prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil federální vládě ukončit programy diverzity. I Walmart, Meta a McDonald’s tak patří mezi značky, které v poslední době zrušily svou diverzní politiku.
Rozhodnutí společnosti Target však někteří kritici považují za zradu, protože podle nich iniciativy maloobchodního řetězce přitahovaly mladší a rozmanitější zákazníky. „Pro společnost Target s tak inkluzivním publikem je to sebevražda značky,“ uzavřel pro Reuters Eric Schiffer ze společnosti Reputation Management Consultants.