náhledy
Doba růstu se ale může lišit i u stromků stejného druhu. „Podívejte se, že tu máte vedle sebe stromky, které jsme sázeli ve stejnou dobu. Jeden má dva metry a ten druhý sotva metr. Z jedné výsadby se tak těží v průběhu tří let,“ říká pěstitel z Pošumaví.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Se speciálním srojem lze stromek „ustřihnout“ jen několik málo centimetrů nad zemí.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
K porážení nepoužívá klasickou pilu, ale stroj podobný brouku roháčovi, který má na špičce zahnuté nůžky.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Výtěžnost v posledních letech klesá také kvůli suchu. „U stříbrného smrku právě z důvodu sucha nerostou dostatečně špičky. Obecně mají kratší přírůsty, než tomu bylo dříve,“ vysvětluje podnikatel.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Následně dva zaměstnanci dávají poražené stromky na speciální baličku. I tu vymyslel a vyrobil pan Valdman.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Stroj si podnikatel, jenž původně vystudoval dopravní průmyslovku, vyrobil sám.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
„Kdyby nebyl zabalený, hrozí jeho poškození. Čím méně se se stromky manipuluje předtím, než jsou zabaleny, tím lépe. Po zabaleném stromku můžete šlapat a prakticky nic mu nehrozí,“ říká Valdman.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
V tomto počtu jsme za den schopni porazit, zabalit a odvézt do skladu kolem tisícovky stromků,“ říká Valdman.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
„Střihací“ stroj na kácení mladých stromků si František Valdman postavil sám (nahoře). Tisíce poražených jehličnanů brigádníci pečlivě zabalí a odvezou do skladu (dole). Tam pak stromky čekají, až si pro ně přijedou prodejci – v obchodech musí být k mání od první adventní neděle.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA