„Tato státní návštěva spojuje dvě země, které jsou světovými lídry ve vědě a zdravotnických inovacích,“ uvedla šéfka GSK (GlaxoSmithKline) Emma Walmsleyová. „Zavazujeme se, že ve Spojených státech během příštích pěti let investujeme nejméně 30 miliard dolarů,“ dodala.
GSK nyní v USA zaměstnává kolem 15 000 lidí. Plánované investice budou zahrnovat mimo jiné výstavbu nové továrny v Pensylvánii, která bude vyrábět léky na respirační onemocnění a rakovinu. Výstavba závodu by měla začít v příštím roce.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick podle agentury Reuters uvedl, že investice firmy GSK vytvoří ve Spojených státech desetitisíce pracovních míst. „Zajistí, aby se klíčové léky a technologie vyvíjely a vyráběly právě zde na americké půdě, kam patří,“ dodal.
Evropské léky a Amerika
Američané zavedli 15procentní clo na dovoz léčiv z EU, a ačkoliv jde o nižší sazbu, než o které Trumpova administrativa původně uvažovala, důsledky pro evropské výrobce léků budou obrovské. Hovoří se o miliardových ztrátách i potenciálním zdražení, které se dotkne amerických pacientů.
Cla ovlivní i dostupnost oblíbených farmaceutických výrobků, a to včetně přípravku na hubnutí Ozempic (Dánsko), onkologického léku Keytruda (Irsko) nebo botoxu. Přitom právě léky z Evropy tvoří největší část farmaceutického importu do Spojených států. Trump zároveň v minulých dnech uvedl, že podobná opatření plánuje třeba i vůči farmaceutickým firmám v Číně a Indii, píše portál The New York Times.
Jen z Irska v loňském roce zamířily do Spojených států léky v celkové hodnotě 50 miliard amerických dolarů (asi 1,2 bilionu korun), a to zejména díky tamnímu daňovému systému. V Irsku má totiž své sídlo celá spousta nadnárodních firem právě i z oblasti farmacie.
Evropský výrobní řetězec zajišťuje účinné láky pro 43 procent originálních léků a 18 procent generik, které se v USA spotřebovávají. Žádná jiná oblast na světě není pro USA ve farmaceutickém sektoru tak významná.
