Česko už nebude mít jen pivní kategorie typu ležák nebo výčepní piva. Přibudou další. Na etiketách se objeví i výrazy jako plné pivo nebo silné pivo. Vyplývá to z novely české vyhlášky zákona o potravinách, jejíž notifikace (schválení) právě finišuje v Evropské komisi.
Ministerstvo zemědělství vyhlášku chystalo od loňska a vycházelo i z připomínek velkých pivovarů, výzkumného ústavu i Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
„Přistoupili jsme k nahrazení stávající vyhlášky novou vyhláškou pro nápoje, kvasný ocet a droždí zejména kvůli potřebě ji aktualizovat s ohledem na nové výrobní technologie a měnící se sortiment na trhu,“ uvedla Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství.
Jednou z nejdůležitějších změn je, že ležák se ve vyhlášce nově definuje jako spodně kvašené pivo (využívají se kvasinky spodního kvašení pro nižší teploty, charakteristické pro český ležák – pils).
Dosud totiž musejí pivovary označovat ležákem i svrchně kvašená a rychlejší technologií vařená piva anglosaského stylu, různé ejly (ale), stouty, pšeničná, piva typu IPA (india pale ale) či tmavé portery, pokud byla uvařena na stupňovitost 11 až 12. Ta u nás zejména minipivovary vaří stále častěji.
Patvar, který je k smíchu
„Vzniká patvar, kterému se odborníci, včetně našich kolegů v zahraničí, smějí. Já tak například musím jako ležák označovat svůj dvanáctistupňový California Ale. To je, jako kdybyste z hlediska rasy označili člověka za černého bělocha nebo bílého černocha,“ uvedl už před časem plzeňský sládek a majitel minipivovaru Joe’s garage beer Josef Krýsl.
Zmíněný patvar jsou zatím nuceny používat i velké průmyslové pivovary. Třeba Heineken musí dosud u svého svrchně kvašeného pšeničného piva (Krušovice) uvádět odborný renonc, že se jedná o „pšeničný ležák“. A to jen proto, že je uvařený v rozmezí 11 až 12 stupňů, přestože jinak pšeničný slad nemá v typickém českém ležáku co dělat.
Méně hořký než pivo. Lepší než radler? ‚Alkoraketou‘ roku je cider |
Nově budou tato svrchně kvašená (pšeničná a jiná) piva zařazena do kategorie „plná piva“ (pro jedenáctky a dvanáctky) a všechna piva obecně se stupňovitostí 13 a více, dosud označovaná termínem speciály, ponesou označení „silná piva“.
Nová vyhláška také umožní doplnit ke kategorii plných a silných piv upřesnění – uvedením, zda se jedná o zmíněný ale, stout, pšeničné a podobně.
Změna prý zmate lidi
Proces schvalování v Evropské unii končí ve druhé polovině srpna, poté vyhláška vyjde u nás ve Sbírce zákonů a pivovary pak budou mít ještě devět měsíců přechodnou lhůtu na doprodej piv s původním značením.
Velcí výrobci, již jsou sdruženi v Českém svazu pivovarů a sladoven, změnu vítají, ale neplatí to zřejmě pro všechny. „Zavádění změn do něčeho, co se už zažilo, lidi jen zmate. Když se nově řekne, že nějaké pivo je v kategorii „plné“, bude to působit dojmem, že jiná piva nejsou plná, že nemají plnou chuť,“ reaguje třeba Tomáš Pluháček, ředitel přerovského pivovaru Zubr, ve kterém se žádná svrchně kvašená piva nevyrábí.
Hrozba pro slavnou britskou klobásu. Může přijít o ochranu Evropské unie |
Na druhé straně – minipivovary, které u nás vaří desítky značek zajímavých ejlů a dalších svrchně kvašených piv, novou vyhlášku v jedné věci kritizují také.
Vadí jim, že nová verze vyhlášky zachovává rozsah stupňovitosti pro kategorii ležák stále jen v rozmezí jedenáctek a dvanáctek. Ležák, charakteristický zejména spodním kvašením a dlouhým zráním, lze přitom podle řady definic vařit i jako desítku nebo třeba i šestnáctku.
„Specifikovat ležák pouze na jedenáctky až dvanáctky považujeme za renonc,“ říká předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
V tomto směru škodí vyhláška například pověstnému pražskému pivovaru U Fleků. Svou tmavou třináctku vaří ve všech parametrech jako ležák, ale česká legislativa tohle tradiční české pivo označuje jako speciální a ponovu pak bude v kategorii „silné“.