Nad budoucností pošty se stahují mračna, schránky ale jen tak nezmizí

Pošty se v současnosti v mnoha zemích potýkají s problémy a někde bojují o holé přežití: na trhu totiž přibývá konkurence a navíc zásilek ubývá. Týká se to hlavně dopisů, které "válcuje" elektronická pošta, méně potom balíků, kterých zase vzhledem k rostoucí oblibě nakupování přes internet přibývá.

Velká Británie se třeba nyní připravuje na to, že se zcela zbaví zasílání dopisů a prodá svoji poštovní společnost Royal Mail, jejíž kořeny sahají téměř 500 let zpátky do doby panování Jindřicha VIII. Také americká poštovní společnost U.S. Postal Service, která dodává zhruba 40 procent celosvětových poštovních zásilek, šetří kde se dá. Loni totiž přepravila 160 miliard kusů zásilek oproti 212 miliardám v roce 2007 a tržby jí stále klesají.

Čeká poštovní schránky rozkvět?

Právě šetření přitom paradoxně může znamenat, že poštovní schránky, které lidé používají už přes tři staletí, čeká rozkvět. Pošty si spočítaly, že se jim nevyplatí doručovat zásilky až do domu, jak je nyní běžné. Musí pak totiž platit armádu doručovatelů, kteří obcházejí adresáty i v těch nejzapadlejších místech. Chce proto lidi přimět, aby si své zásilky vyzvedávali sami - v doručovacích schránkách.

Už teď musí každý vyrazit ke schránce či na poštu, když chce nějaký balík či dopis poslat, ačkoli doručené zásilky si většinou vyzvedne pohodlně u vchodu do domu. Tohle pohodlí ale pro stamiliony lidí po celém světě brzy skončí - pošta bude obsluhovat jen hromadné schránky.

"Chystáme se na centrální doručování, rozšíříme ho po celé zemi - nebudeme na to nijak tlačit, ale chceme v tom pokročit," oznámil letos šéf americké pošty Patrick Donahoe. Toto rozhodnutí podle všeho znamená, že postupně bude ubývat klasických pošťáků až do chvíle, kdy už téměř žádní nebudou potřeba.

Vznik doručovacích schránek přitom může poštám pomoci dostat se do černých čísel: třeba právě U.S. Postal Service utratí ročně za doručování do 150 milionů soukromých schránek 25 miliard dolarů. Po celém světě chodí doručovatelé se zásilkami až domů 94 procentům lidí, konstatovala loňská zpráva o budoucnosti poštovních služeb skupiny G20.

Ubývá listovních zásilek

Poštovních schránek, kam se už po desetiletí dopisy házejí, ale může ubývat. Papírové dopisy totiž lidé posílají čím dál méně a dávají přednost e-mailu, sms či mms zprávám. V Británii například listovních zásilek za posledních pět let ubylo o čtvrtinu, francouzská La Poste odhaduje, že do roku 2015 bude objem zaslaných dopisů zhruba o 30 procent nižší než v roce 2008. Pošta v Japonsku přepravila loni o 13 procent méně dopisů než před čtyřmi lety, v Dánsku se objem zaslaných dopisů loni snížil o 12 procent.

Klesající trend co se týče počtu dopisů kopíruje i Česko: počet doručovaných psaní se loni snížil zhruba o 12 procent na 490 milionů. Ještě v roce 2009 to přitom bylo 658 milionů a v roce 2007 dokonce 904 milionů.

Pracovníci pošty, kteří vyprazdňují české oranžové schránky, proto mají své pytle na dopisy čím dál prázdnější.

Poštovní schránky "kvetou na rohu ulice" již 360 let "Poštovní schránka na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc. Kvete modře, lidé si jí váží velice, svěřují se jí docela, psaníčka do ní házejí ze dvou stran, z jedné smutná a z druhé veselá..." napsal téměř před 100 lety básník Jiří Wolker. První schránka na dopisy se ale poprvé objevila o hodně dříve. Nejspíš v Paříži za vlády "krále slunce" Ludvíka XIV., který před 360 lety, 17. června 1653, nařídil Jeanu-Jacquesi Renouardovi de Villayer zřídit poštovní službu. S nimi také tehdy přešla povinnost zaplatit poštovné z příjemce na odesílatele. Známky, které byly zavedeny až o téměř dvě století později, v roce 1840 v Anglii, nahrazovaly nalepené cedulky, jakési stvrzenky o zaplacení poštovného. V českých zemích se poštovní schránky plně uplatnily až po roce 1826, v polovině 19. století jich kupříkladu v Praze bylo již přes 20. První schránky pak vznikly až v roce 1653 v Paříži, kde tehdy žilo asi půl milionu obyvatel. V té době se mohly ve Francii dopisy doručovat jen mezi městy, příjemce si navíc pro své psaní musel dojít na příslušný úřad. To se nelíbilo šéfovi poradců krále de Villayerovi, který zavedl na hlavních pařížských ulicích poštovní schránky. Zprvu jich bylo 15 a byly vybírány "pošťáky" třikrát denně, v šest, 11 a 13 hodin. Ve většině zemí světa byly poštovní schránky zavedeny až v 19. století. V současnosti mívají v různých zemích jednotnou barvu a tvar, i když ani toto není pravidlem.