Debata o cenovém stropu pro plyn podle nejmenovaného zdroje patrně nepřinese okamžitou shodu, Evropská komise však příští týden předloží podrobnější návrh dalšího postupu. Eurokomisařka Kadri Simsonová vyzvala k zastropování cen plynu z Ruska, které však zatím nemá většinovou podporu a zástupci vlád o něm v pátek rozhodovat nebudou.
Při již druhé mimořádné schůzce svolané během září českým předsednictvím budou mít unijní ministři na stole sérii opatření, která mají pomoci zejména domácnostem a firmám čelícím problémům kvůli rekordně drahým energiím. Čeští diplomaté vyjednávali s ostatními státy EU úpravy původního návrhu Evropské komise, v němž chtěla řada zemí zohlednit vlastní požadavky.
„Chtěli jsme si být jisti, že opatření, která již členské státy přijaly, jsou s tímto nařízením v souladu,“ prohlásil zmíněný činitel.
Základní parametry návrhu se však podle něj ani po posledním středečním jednání velvyslanců nezměnily. EU by tedy měla zavést strop na příjmy elektráren používajících levnější zdroje než plyn na 180 eurech (4400 korunách) za megawatthodinu.
O část peněz přijdou i producenti fosilních paliv, kteří by měli státům přispět 33 procenty z částky, která bude přesahovat 120 procent jejich průměrných zisků z posledních tří let. Podle odhadů komise by tím státy mohly na podporu domácností a firem shromáždit okolo 142 miliard eur.
Výjimky například dávají zemím možnost vyjmout některé dodavatele elektřiny ze systému přerozdělování mimořádných zisků nebo stanovit vyšší příjmový limit pro výrobce, jejichž výdaje přesahují hranici 180 eur za MWh.
Podle diplomatů by tato opatření v kombinaci s povinnými úsporami elektřiny měla pokrýt velkou část nákladů na vlastní opatření, která již část zemí včetně Česka začala zavádět.
Pětiprocentní úspora elektřiny
Další součástí návrhu je povinná pětiprocentní úspora elektřiny, které má každý členský stát dosáhnout v nejvytíženějších hodinách. Ty si mají země stanovit podle svých podmínek a měly by pokrývat nejméně desetinu všeho času od začátku letošního prosince do konce března 2023. Zároveň je ovšem navržená výjimka, podle níž mohou země zvolit jiný klíč, pokud s ním dosáhnou stejných úspor jako při aplikování základních parametrů.
Ministry čeká rovněž diskuse o možnostech zastropování cen plynu, které žádá většina zemí včetně Francie, Itálie či Polska. “Ty státy jsou čím dál neklidnější z toho, že komise nereaguje a nejsou vidět žádné konkrétní návrhy,“ prohlásil zmíněný zdroj, podle něhož lze očekávat o zastropování cen plynu zásadní debatu.
Německo, Nizozemsko a severské státy jsou dlouhodobě proti tomuto nápadu, neboť se obávají možného omezení dodávek zkapalněného plynu, který má nahradit výpadky plynu z Ruska. Komise ve středu uvedla, že stanovení maximálních cen plynu bude velmi složité a bude vyžadovat doprovodné kroky včetně vyčlenění balíku peněz na zajištění dodávek.
Brusel nicméně naléhá na cenový strop týkající se výhradně ruského plynu. „Jsem pevně přesvědčena, že potřebujeme zastropovat ceny veškerého dovozu plynu z Ruska, a to na úrovni, při níž pro ně bude stále zajímavé vyvážet do Evropy,“ prohlásila komisařka pro energetiku Kadri Simsonová, která v pátek bude o tomto kroku přesvědčovat ministry. Řada zemí, které jsou i přes pokles dodávek stále na ruském plynu závislé, však tento nápad nepodporuje a diplomaté rychlou shodu neočekávají.
