Na samosběr se dělají i pořadníky. Kam na něj vyrazit, co sklízet a kolik zaplatíme |
Lidovky.cz: Letošní jaro bylo nejchladnější od roku 1987. Jaký dopad to má na úrodu zeleniny?
Začínají se později sklízet ředkvičky, košťáloviny nebo hrášek. Podle oblastí je to opožděné asi o dva až tři týdny. Největší dopad to mělo na nejranější druhy. Opožděná sklizeň znamená, že se nám potkají sklizňové plochy. Hrozí, že to bude mít negativní dopad na ceny, které poklesnou.
Lidovky.cz: Jak to myslíte?
Pokud pěstitel zakládá porosty i za chladného počasí, tak teď sklízí dva až tři porosty najednou. Protože to dozrávalo později. Normálně by sklidil jeden a za týden další. Teď ale dochází ke krátkodobému navýšení nabídky a tím pádem k poklesu ceny.
Lidovky.cz: A co ostatní druhy zeleniny?
Porosty fazolí se zakládaly v termínu a je vidět, že je zima poškodila a budou tam dopady na ranost i výnosy. To znamená, že úroda bude menší. Zatím ale neumím říct o kolik. Uvidíme, jak se s chladným jarem vypořádají teplomilné druhy, jako jsou papriky a melouny. Česká republika ale není sobestačná v produkci zeleniny. Vlastní produkce by měla pokrývat v hlavní sezóně asi dvě třetiny naší spotřeby. Stejně budeme muset doplňovat dovozem.
Lidovky.cz: Teplotně podprůměrné jaro ale bylo i v ostatních zemích v Evropě.
Vyskočila třeba cena paprik, protože nastal výpadek produkce ve Španělsku, které bylo zasažené právě chladným jarem. Teď už je cena možná i běžná, ale v supermarketech se stále drží poměrně vysoko. Zatím nemají důvodu ji snižovat, protože ji zákazník akceptuje. Bude to tak až do chvíle, kdy se objeví větší nabídka. To bude až s nástupem sklizně u nás a v Německu. Teď stojí kilogram paprik i 120 korun. Potom může klesnout, ale nebude to výrazný pokles.
Ovoce pod závějí drobenky. Jak na buchty na plech, aby je zvládli i úplní začátečníci |
Lidovky.cz: Připlatíme si letos obecně za zeleninu?
Ceny jdou nahoru ve všech oborech. Nás se to dotýká zvlášť, protože nám obrovským způsobem stoupají náklady na pracovní sílu. U některých plodin tvoří 30 procent nákladů jenom práce. Zelenina je hodně závislá na ruční práci. Můžeme zapomenout na to, že se bude cena za salát pohybovat kolem deseti korun. To už je minulost. Cena zeleniny musí určitě růst.
Lidovky.cz: Naše soběstačnost je v případě zeleniny na úrovni asi 30 procent, v zimě se blíží takřka nule. U jaké plodiny očekáváte další pokles tuzemské produkce?
Letos očekáváme v případě brambor pokles pěstebních ploch asi kolem pěti procent. V minulých letech nám naopak plochy stoupaly, takže je to problém. Naše soběstačnost v bramborách je někde na 60 procentech. Každé ztracené procento ploch zvyšuje naší dovozovou závislost. Je to základní plodina, takže by to mělo být jinak. Pokud nemáme vlastní produkci, tak ta nabídková cena ze zahraničí okamžitě střílí nahoru. Zelenina se v některých obdobích stává luxusním zbožím a nízkopříjmové skupiny na ni nemají.
Lidovky.cz: Kde vidíte řešení?
Potřebujeme zásadně navýšit skladové kapacity tak, abychom celoročně byli schopní trh pokrývat. Mluvím o kořenové zelenině, cibuli nebo zelí. Zatím se nám to moc nedaří, protože je to investičně hodně náročná záležitost.
