Ten opravdový luxus zde totiž v řadě kategorií ještě stále chybí. Zhruba to říká nový výzkum Češi a luxusní značky, který mezi marketingovými šéfy významných českých firem prováděla komunikační skupina Mather.
"Chtěli jsme se podívat na zoubek proklamaci, které marketéři rádi věří – a sice, že luxusní značky fungují jinak než ty ostatní a že je ani krize nezasáhla. Výzkum nám ukázal, že trh luxusního zboží má v Česku na jedné straně zcela nepochybně prostor k dalšímu rozvoji, na druhé straně se v tomto segmentu ještě moc neorientujeme. A že když už se někdo o luxusní zboží zajímá, tak spíš proto, aby ukázal známým, že na to má, než že by si chtěl udělat radost," řekl LN Ondřej Obluk, ředitel Mather.
Šperky, hodinky a auta
Za symbol luxusu tak označily tři čtvrtiny respondentů automobily, šperky, hodinky a módu. Značky, které by nabízely jinou stránku luxusu – třeba spíš soukromý, byť nezapomenutelný zážitek v podobě dovolené a služeb nebo vybavení bytu –, považuje za symbol luxusu jen několik procent odpovídajících.
Průzkum ukázal i další paradox: Mezi luxusními značkami se objevují i ty, které v zahraničí dosáhnou jen na označení prémiové. Je to třeba případ Miele v segmentu zboží dlouhodobé spotřeby nebo značek Hugo Boss, Tommy Hilfiger, Lacoste, Zara a Replay v oděvním zboží.
Opravdový luxus v Česku chybí
"Jsou to značky, které dokážou jít s dobou, ale jinak na svých tradičních trzích představují jen běžné obchody s oblečením, dobrou kvalitu za slušnou cenu. Na českém trhu se však řadí mezi ty nejdražší a opravdový luxus tu často úplně chybí," říká šéf Mather.
Podobná situace podle něj panuje i v oblasti luxusních značek spojených s cestováním a ubytováním, kde respondenti jmenovali na prvním místě síť hotelů Hilton, která se ve světě běžně považuje až za číslo tři za Waldorf Astorií a Conradem. "Hilton byl ale první hotel světového jména, který se zde po revoluci objevil, což se na jeho hodnocení projevuje," podotýká Obluk.
Známé věci z Tuzexu
Důvodem k určitému přeceňování některých značek může být i to, že příslušníci střední generace podvědomě berou jako luxusní ty výrobky, s nimiž se kdysi setkali v Tuzexu – opravdový luxus tu prostě vůbec nebyl. "Například v segmentu oblečení a kosmetika figurují na prvních dvou místech Dior a Chanel, které se v Tuzexu prodávaly, vzpomínky na tu dobu určitě mohou hrát roli," uvažuje Obluk.
České značky si podle marketérů zařazení do luxusního segmentu zatím nezaslouží. Víc než polovina dotázaných (53 %) nezná značku s českým původem, kterou by mohla označit jako luxusní. Menší část (21 %) pak zmiňovala jako luxusní především hodinky Prim, které v posledních letech vsadily na limitované edice a na výrobu na míru.
Pilsner Urquell, Jawa nebo Bohemia Crystal?
Čtrnáct procent přesvědčila značka Pilsner Urquell, na dalších místech bodovalo české sklo a bižuterie: značky Moser, Bohemia Crystal a Český granát. Jen ojediněle zařadili někteří dotázaní mezi luxus třeba nábytek z ohýbaného dřeva TON, limitované edice motocyklů Jawa, šperkařskou společnost Halada, módní značku pietro filipi nebo zakázkově vyráběný automobil Gordon.
Luxus totiž marketéři přisuzují zejména boháčům a snobům, to, že by si ho pořizovali i znalci a "fajnšmekři", je podle nich spíš ojedinělé. "Zdravým závěrem výzkumu je, že se český trh luxusního zboží má kam rozvíjet. Čtyři pětiny dotázaných věří, že do budoucna poroste," uzavírá Obluk.
