Češi objevují zeleninové bedýnky

„Chci kvalitní a chutné potraviny a zároveň podpořit místní české farmáře, kteří se snaží pěstovat zeleninu a ovoce ekologicky a chovat zvířata v důstojných podmínkách.“

Tak popisuje svůj zájem o produkci místních zemědělců Pavlína Ungrová z Prahy. Stejně jako desítky dalších si letos i ona vyzkouší, jaké to je podporovat svého zemědělce. Přihlásila se do spotřebitelského družstva kolem kavárny Biozahrada, kde bude od května odebírat od ekologických farmářů každý týden bedýnku zeleniny. 

Systém zeleninových bedýnek, takzvané komunitou podporované zemědělství, je na Západě poměrně běžný. Spočívá v tom, že se určitý počet lidí, obvykle mezi třiceti a padesáti, spojí a osloví menšího farmáře, který pěstuje ovoce a zeleninu. Ten jim potom každý týden či každých čtrnáct dní dodá na odběrní místo bedýnku se svou sezonní produkcí.

 „Lidé si dobrovolně omezují možnost volby, což jsou ne všichni ochotni akceptovat,“ řekl LN Martin Kuciel, autor foodblogu Cuketka.cz, který je sám účastníkem „bedýnkového“ spotřebního družstva. Zemědělci totiž míchají zeleninu v bedýnkách podle toho, co jim zrovna vyroste.

Nevíte, co dostanete
Odběratelé stanoví pouze velikost bedýnky a frekvenci dodávek. Jednotlivé spolky si mohou stanovit různé způsoby placení. V Česku se většinou využívá platby při převzetí bedýnky, u některých spolků jsou jejich členové ale solidárnější a platí zálohy na čtvrt roku dopředu.

„Pěstitel má pak zálohu na semena a tak trochu jistotu, že si to ten člověk bude chtít pak odebrat. Je to oboustranný závazek,“ řekl LN ekologický farmář Karel Tachecí.

 Zeleninou z bedýnek se zásobuje už od roku 2004 Daniel Mourek z Nadace partnerství. „Hledali jsme možnosti, jak odebírat čerstvou zeleninu přímo od farmáře, znali jsme tento systém z Francie i USA.

Domluvili jsme se s jedním farmářem, co prodával v dnes už neexistující pankrácké tržnici,“ popisuje Mourek. Ve spolku je nyní asi osmdesát lidí. „Platí se tak, že každý musí nechat zálohu týden dopředu. Pak si bedýnku vyzvedne, pokud ne a zelenina se neprodá, záloha propadá,“ popisuje Mourek.

Podobných systémů je v Česku zatím málo, s touto distribucí začínají ale i farmy, které dosud dodávaly zeleninu na objednávku. Jednou z nich je ekostatek Vlkaneč. „Je to pro nás velké zjednodušení. Uděláme padesát podobných balíčků a je to,“ pochvaluje si Diana Benšová z Vlkanče. „Máme také lepší přehled o tom, kolik máme čeho vysít, a můžeme lépe plánovat produkci.

Dříve jsem nevěděla, jestli si z mého adresáře tří set odběratelů objedná zeleninu padesát lidí, nebo sto. Nyní mám sto lidí, kteří se zavázali objednávat týdně bedýnku, a třicet náhradníků,“ dodává Benšová. „Už teď vím, že příští rok budeme muset zasít víc,“ říká. Zájem podle ní převýšil kapacity farmy, dostalo se asi jen na dvě třetiny lidí.

 Systém je podle Kuciela výhodný i finančně. „Bedýnka o osmi až deseti kilogramech zeleniny stojí do dvou set korun. To je s ohledem na to, co obsahuje, nižší či srovnatelná cena oproti tomu, co by spotřebitel zaplatil za totéž v supermarketu.

Kvalita je ale nesrovnatelně lepší,“ uvádí Kuciel. „Když dojde k přímému propojení konzumentů a farmářů, je to výhodné pro všechny. Spotřebitelé mají za výbornou cenu výborné produkty, zemědělci mají jistotu odbytu i vyšší zisky,“ dodal Kuciel.

 Zemědělců, kteří by byli schopni takto svou produkci distribuovat, jsou podle něj desítky. „Problémem zatím je, že trh nefunguje. Zemědělci na to nemají čas a nedůvěřují tomu, že by zeleninu udali. Lidé zase nevědí o ostatních,“ říká Kuciel. Připravuje proto internetový portál Bedynky.cz, kde budou zájemci moci najít svého zemědělce a farmáři naopak své zákazníky.

 Systém biobedýnek podporuje i Ministerstvo zemědělství, i když symbolicky. „Podporujeme jej marketingově. Vydali jsme příručku pro zemědělce, ve které se dozvědí, jak systém provozovat a jak spolupracovat se zákazníky,“ řekl Jiří Jungr z oddělení ekologického zemědělství ministerstva.